Na některé bakterie už antibiotika nezabírají

Z přírody, 16. 2. 2020

Foto: Shutterstock

Naplňuje se další noční můra. Zatímco lékařský výzkum pomohl překonat mnoho zdravotních hrozeb, nyní lidstvo čelí novému druhu krize. Mnoho nebezpečných bakterií se stává rezistentními vůči lékům určeným k boji proti nim. V čem je problém?

Čísla jsou šokující. Dublin City University uvádí, že v současnosti je známo přes 6000 látek s antibiotickým účinkem. Tyto tolik populární léky však vždycky nejsou spásou. Některé bakterie mohou růst i v přítomnosti určitého množství antibiotik, což je jev, který se nazývá antibiotická rezistence (odolnost). A o té se momentálně hovoří dnes a denně.  Jedná se totiž o problém!

Zdravotničtí pracovníci často používají antibiotika k léčbě mnoha forem bakteriální infekce. Uvedené léky bojující proti bakteriím se poprvé masově začaly objevovat na počátku 20. století, i když někteří historici tvrdí, že přírodní antibiotika mají mnohem hlubší kořeny.

Co je špatně?

Antibiotika se z větší části ukázala jako zásadní spojenec v boji za zdraví, ale v posledních několika letech přestala být účinná. Je tomu tak proto, že čím dál více bakteriálních kmenů vyvíjí již zmíněnou rezistenci. V překladu to znamená, že nepotlačují růst a aktivitu bakterií. A situace je skutečně hrozivá.

Každý rok prožívá infekce bakteriemi rezistentními na antibiotika více než 2,8 milionu lidí jen ve Spojených státech amerických. Tím, že zdravotní úleva ani s medikací nepřichází, narůstají i statistiky úmrtnosti, což se jeví jako celosvětový problém. Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí, což je přední národní institut Spojených států, varuje, že v této souvislosti 48 700 rodin z různých koutů světa ročně přijde o milovaného člověka. Jak se něco takového mohlo stát?

Podle přezkumu zveřejněného v odborném časopise Pharmacy and Therapeutics Trusted Source je první a možná nejviditelnější příčinou rezistence na antibiotika zneužívání a nadužívání těchto léků. Stačí, abyste si antibiotika vzali ve špatnou dobu nebo s nimi nešetřili, a už přispíváte svojí troškou do mlýna. Některé výzkumy navíc ukazují, že lékaři někdy mylně předepisují antibiotika nebo jejich nesprávný typ. (Podle jedné studijní práce není nutné u 30 až 60 % případů nemocí ATB podávat.)

Rostoucí zdravotní krize

Věc je tedy jasná. Antibiotická rezistence ohrožuje moderní medicínu. Snižuje se schopnost bezpečně provádět rutinní operace a komplikované transplantace orgánů. Skutečnost, že tolik bakterií nereaguje na ošetření, způsobuje, že lidé čelí mnohem vyšším rizikům a horším zdravotním výsledkům. Existuje nějaké řešení? Opatrnější používání antibiotik, tedy skutečně jen v případě potřeby, a zaměření se na prevenci výskytu infekcí. V posledních letech také vzrůstá obliba alternativních metod. K přírodním antibiotikům patří třeba česnek, cibule, křen, zázvor, rakytník či například tužebník jilmový.