Být pomalý, rozvážný a občas unavený se nenosí. Aktuální stav společnosti nás neustále tlačí do podávání výkonů, přinášení výsledků a udržení zběsilého tempa. „Rychlé životní tempo se zákonitě projevuje na našem těle i duchu. Při stresové situaci se nám zrychluje tep, srdeční frekvence a v těle se tvoří více hormonů, jako jsou adrenalin a kortizol, který je znám právě jako stresový hormon,“ upřesňuje Lukáš Vrána. Pokud zažijeme stres krátkodobě, naše tělo se s tím vyrovná, jedná-li se však o stres dlouhodobý, může vyústit až do chronických nemocí.
Každé tělo na dlouhodobý stres reaguje jinak. Někomu hmotnost stoupá, někteří naopak hubnou. Zde se však nedá mluvit o zdravém hubnutí.
Stres není dieta
Hmotnost při stresu může stoupat, když se člověk vyrovnává s danou situací jídlem. Často lidé sahají po něčem sladkém. A jak je známo, v odezvě na konzumaci cukru dochází v mozku k uvolnění molekul dopaminu. Dopamin je přímo napojený na centra odměn v mozku, která jsou zodpovědná za naše emoce a motivaci. Bohužel takto může vzniknout i závislost na cukru, která je právě dávána do souvislosti s touhou jedince po příjemných pocitech navozených dopaminem. Vedlejším efektem je pak zvýšení hmotnosti.
Opačným případem je hubnutí pod vlivem stresu. Vyšší hladiny některých hormonů (kortizol) mohou způsobit nevolnost, ztrátu chuti k jídlu, zvracení nebo třeba průjem. Celkově tak dochází k malnutrici, a tak o vhodné redukci hmotnosti nemůže být ani řeč. Daný člověk sice hmotnost ztrácí, ale část může být způsobena úbytkem svaloviny. Deficit mikronutrientů pak znamená deficit esenciálních látek důležitých pro normální fungování našeho těla.
Abyste dosáhli úspěšného hubnutí, je potřeba najít životní rovnováhu a nastavit vnitřní klid, jen tak mohou procesy v těle správně pracovat. Jak toho dosáhnout? Lukáš Vrána nám přináší několik užitečných tipů:
Nic není tak horké, jak se to uvaří
„Jitko, průšvih! Šéf je naštvaný. Něco se stalo a musíme to okamžitě vyřešit!“
Ze všeho nejdřív je dobré si uvědomit, jestli jde o život. Pokud ne, nepropadejte panice a v klidu zjistěte, co se stalo. Snažte se pozorně naslouchat, doptávat se a získat co nejvíce informací. Z většiny katastrofálních průšvihů se po krátké rozvaze stane úplně obyčejný lidský problém. A kde je problém, je i řešení.
Workoholismus a perfekcionismus není pro všechny
Můžete sledovat pracovní úspěchy svých kontaktů, porovnávat zaměstnání svých spolužáků ze střední či vysoké školy nebo si číst titulky o úspěšných lidech s milionovým byznysem, kterým zatím nebylo ani 30 let. Můžete se cítit, že děláte málo nebo že jste nic nedokázali. Ale to by byla chyba. Ani workoholismus, ani perfekcionismus není pro všechny a je v pořádku mít své tempo a hledat štěstí i jinde než v práci. Navíc rovnováha mezi pracovním a osobním životem je skvělou prevencí před syndromem vyhoření.
Hranice a očekávání si nastavujete vy sami
Některé tlaky si vytváříme my sami jenom z pouhých domněnek. Klient s vámi nepřestane spolupracovat jen proto, že mu hotový úkol dodáte za tři dny a ne zítra ráno. Šéf vás nevyhodí jen proto, že jste mu v pátek večer odpověděli na telefonát SMSkou. A pokud ano, tak víte, že do vašeho života takové typy lidí nepatří. Nastavte si hranice, které nechcete překročit, a do svých koníčků a volného času si práci nepouštějte.
Pomalejší a uvědomělé tempo je při změně životního stylu i redukci hmotnosti benefitem
Dali jste si letos za cíl shodit nějaké to kilo? Netlačte na sebe příliš a dávejte si reálné cíle. Namísto tréninku, na kterém necháte duši, si najděte pohyb, který vás bude bavit. Namísto hladovění si třeba s pomocí výživového poradce nechte připravit jídelníček, který vám bude chutnat. Když se plánování jídla i čas na pohyb stane součástí vašeho každodenního programu, budete zdravější, klidnější a celkově spokojenější. A i to hubnutí pak půjde mnohem snáz. Tak hodně štěstí!