Zdraví, 3. 4. 2023

Foto: Shutterstock

Silná bodavá bolest, která dohání k slzám a je typickým příznakem zánětu ucha, se nejčastěji objevuje u dětí od 6 měsíců do 3 let. Otitida, jak se zánět ucha odborně nazývá, se však nevyhýbá ani dospělým. Nejčastěji pak napadá střední ucho.

Přidat na Seznam.cz

Už vám nic neunikne!
Přidejte si web na hlavní stránku Seznam.cz.

Seznamte se s příznaky, léčbou i prevencí této nepříjemné choroby.

Nejen dětská lapálie

Podle Dětské ORL kliniky Fakultní nemocnice v Motole každoročně onemocní zánětem ucha 200 až 1 000 dětí ve věku do 4 let. Za výhradně dětskou nemoc však bývá považován mylně. Proto když příznaky udeří v dospělosti, často nás ani nenapadne, kde může být zakopaný pes. Zánět ucha přitom během svého života prodělá podle odborníků až 75 % lidí.

„Zánětu středouší předchází obvykle virová infekce horních cest dýchacích, která do středouší pronikne Eustachovou trubicí spojující dutinu nosní se středouším nebo z krve. Druhotně dochází k bakteriální infekci. V dětství i dospělém věku bývají příčiny takřka totožné a na začátku vypadají nevinně. Běžná rýma, kašel či zánět horních cest dýchacích ovšem mohou být spouštěčem nepříjemného zánětu ucha,“ vysvětluje celostní lékař Bohumil Ždichynec.

Proto zejména v podzimním a zimním období, kdy se viry a bakterie šíří více, dochází k návštěvám pohotovosti nejčastěji. „Zánět může akutně propuknout v noci, když ležíme, protože se infekce snáze dostane Eustachovou trubicí do ucha,“ upozorňuje lékař.

Zánět středního ucha je charakteristický intenzivní pulzující bolestí v ušní oblasti. Bolest obvykle doprovází pocit zalehlého ucha, hnisavý či hlenovitý výtok, horečka, případně zvětšené mízní uzliny. Pokud je napadeno vnitřní ucho, ztrácíme rovnováhu, je nám nevolno až na zvracení a postupně se může zhoršovat sluch. Jiného původu je zánět zevního ucha, který se vyskytuje především u starších osob a diabetiků či jiných nemocných se sníženou imunitou.

Jak na prevenci

Nejlepší prevencí zánětu ucha v dospělosti je zvýšení obranyschopnosti organismu proti virům a bakteriím. Posilovat imunitu bychom měli během celého roku, v zimě pak intenzivněji.

„Imunitní systém dlouhodobě posiluje především zdravý životní styl, vyvážené stravování plné vitaminů, dostatek pohybu a správný pitný režim. V chladném období můžeme zapojit také saunování, vydatnější odpočinek, případně vybrané přírodní doplňky stravy,“ radí odborník Petr Galle.

„Imunitní systém přirozeně posiluje zdravá výživa, ta však při větší zátěži organismu nemusí stačit. V zimních měsících či při stresu tedy mohou tělu chybět důležité mikroživiny, jejichž spotřeba v těchto situacích roste. Zvyšuje se tak riziko infekce,“ informuje lékař Bohumil Ždichynec.

Pokud nás chřipka, nachlazení a s nimi spojené příznaky přepadnou, je důležité důkladné smrkání a včasná léčba infekce horních cest dýchacích. Vyplatí se vyhýbat vlhkému a prašnému prostředí, které může nepříznivě podpořit infekci zvukovodu. Také koupání ve špinavé vodě či průvan nemoc jen zhorší. Klidový režim a dostatek vitamínů mohou průběh infekce zmírnit a zkrátit dobu léčby.

Doma, nebo k lékaři?

Pakliže se zánět ucha náhle a rychle rozvine, je vhodné bez odkladu vyhledat lékaře, ideálně specialistu z ušního, nosního a krčního oddělení, takzvaného otorhinolaryngologa neboli ORL. Cílem léčby je především zmírnit bolest, poté odstranit zánět a nakonec zabránit vzniku dalších zánětů. Bolest obvykle okamžitě zmírní propíchnutí ušního bubínku.

Léčbu doprovází rovněž nasazení antibiotik a péče o ucho za pomoci borové vody. „Doporučuje se i důkladné vyčištění nosu, aby byly horní dýchací cesty neustále průchodné, vhodné jsou inhalace odvaru z heřmánku a ušní hygiena,“ přibližuje prevenci celostní lékař Bohumil Ždichynec.

Doléčením nemoci a správnou prevencí lze předejít chronickým komplikacím, rozšíření zánětu a dalším zdravotním obtížím, které mohou přivodit fatální následky. Podceněná léčba totiž může vést až k trvalé poruše sluchu, nedoslýchavosti či úplné hluchotě, případně k samovolnému protržení bubínku. Dostavit se mohou i jiné typy infekcí, které napadají hlavu a mozek, jako je například meningitida.

Autor článku: Lenka Šmídová