Zdraví, 9. 7. 2024

Foto: Shutterstock

Na začátku cesty se možná cítíte za volantem svěží a ostražití, ale po stovce kilometrů se dostaví únava. Přijde pozvolna a nenápadně a s ní i nebezpečné důsledky: ospalost, snížení pozornosti i schopnosti rychle reagovat.

Přidat na Seznam.cz

Už vám nic neunikne!
Přidejte si web na hlavní stránku Seznam.cz.

Tělesná i psychická únava se sice dostavuje u každého člověka individuálně, ale po 180 ujetých kilometrech je přestávka vhodná pro všechny.

„Po delší jízdě o sobě obvykle dávají vědět bolesti krční páteře. Paže a předloktí jsou kvůli dlouhodobému držení volantu také unavené a nepříjemně ztuhlé. Bolet začíná i bederní páteř a ramena. Dlouhá cesta je pro lidský organismus stresující. Tento stres může vyvolat právě ztuhlost šíjových svalů. S ohledem na zvýšené riziko nehody by řidiči rozhodně neměli únavu svalů i celkovou únavu organismu podceňovat,“ upozorňuje MUDr. Michaela Tomanová.

Tekutiny v hlavní roli

Únava za volantem přichází pomalu a nenápadně. A s ní i nebezpečné důsledky: ospalost, snížení pozornosti i schopnosti rychle reagovat. Základní preventivní opatření představuje dodržování pitného režimu.

Dehydratace organismu totiž vznik únavy podporuje. Vhodný je například vlažný čaj, v horkém letním počasí vypijte klidně i 4 litry.

Zařaďte rozcvičku

Během dlouhého sezení za volantem dochází k únavě pohybového aparátu. Ta se projevuje například ztuhlostí krční páteře nebo bolestmi ramenou, paží a předloktí.

„Jestliže nechcete během řízení zbytečně riskovat, doporučuji dělat si při cestě přestávky na protažení, nejlépe po 2 až 3 hodinách jízdy. Pár jednoduchých cviků vašemu tělu prospěje,“ říká MUDr. Tomanová.

Jak je to s klimatizací

Horko za volantem je nebezpečným faktorem. Bránit se lze zapnutím klimatizace uvnitř vozu. Buďte však obezřetní. Pokud si totiž vychladíte vnitřek auta přespříliš a poté vystoupíte do horka, vystavujete se zdravotně nebezpečnému tepelnému šoku. Obecně platí, že klimatizace nemá být nastavena na větší rozdíl jak 4 až 5 ºC oproti venkovní teplotě.

„Chladnější vzduch by rozhodně neměl foukat přímo na tělo. Jinak hrozí zatuhnutí například obličejových nebo šíjových svalů. Foukání směrujte spíše nahoru. Před dojezdem na místo doporučuji klimatizaci vypnout a lehce pootevřít za jízdy okénka, aby se ve voze vyrovnala vnitřní a vnější teplota,“ říká primářka Michaela Tomanová.

Zdroj: TZ Michaela Tomanová (Infinity Clinic)

Autor článku: Lenka Šmídová