Co všechno může také za bolavými zády stát?
Pozor na kabelky
Bolesti zad může ovlivnit i nevhodné nošení tašek či kabelek.
„Především pokud je nosíte denně na jednom rameni. Proto doporučuji nosit batoh nebo si pořídit tzv. „kabelko-batoh“, což jsou módní pěkná zavazadla. Pokud se kabelky nechcete vzdát, tak střídejte ramena a vyberte si tu s delším popruhem, abyste ji mohly nosit i „šikmo“ přes tělo. Občasné poponášení těžkých věcí ale zdravé tělo hravě zvládne,“ říká pro Fitsrozumem.cz fyzioterapeut PhDr. Kryštof Kuba.
Nesprávné sezení
Dlouhé sezení, stejně tak jako každá jiná dlouhá statická činnost, našemu pohybovému systému nevyhovuje. Ideální je sedět nejlépe s bederní opěrkou, která brání naši páteři proti zhroucení, a pomáhá nám si osvojovat správné držení těla vsedě.
Pokud dlouho sedíte, tak si jednou za hodinu až dvě udělejte alespoň na 5 minut krátkou přestávku v podobě procházky. Nemáte-li na to prostor můžete si udělat alespoň pár dřepu, nebo se jenom protáhnout.
Spánek, který ubližuje
Matraci, která tělu nevyhovuje, poznáte tak, že se k ránu opakovaně a dlouhodobě budíte s bolestí pohybového aparátu, jste nevyspalí a zatuhlí. Toto ale kromě špatné matrace může znamenat i fakt, že málo spíte či máte špatný životní styl.
„Ta „správná“ matrace je pro každého jiná. Má se na ní pohodlně ležet a ráno se na ní pak dobře probouzet. Určitým finančně nenáročným kompromisem, který já osobně doporučuji, jsou futony. Jsou to japonské přírodní matrace, plněné surovou bavlnou, vlnou nebo syntetickým rounem a pro změkčení i latexem,“ říká PhDr. Kryštof Kuba.
Zákeřný notebook
U práce u notebooku je nevýhoda, že přenosný počítač nemá často velký monitor, a to uživatelé nutí se k obrazovce více naklánět, z toho může vznikat bolest zad, krku i očí. Externí klávesnice a myš jsou ale jednoduchým řešením. Pokud zvolíte jako výchozí pozici leh nebo sed na gauči, pak je vhodné pozici změnit po 45 minutách tím, že vstanete a protáhnete se.
V hlavní roli psychika
Nenápadný spouštěč bolesti je i stres či stresující pracovní prostředí a negativní emoce. Stres působí zvýšenou aktivitu (napětí) ve svalech.
„Krátkodobě může být tento děj užitečný, dlouhodobě pak ale dochází k „únavovým bolestem“ a v případě opravdu dlouhé doby může dojít ke změnám stavby a naše tělo tím odráží míru stresu či zátěže. Stres může zapříčinit změnu držení těla, tato změna může způsobit blokády a svalové napětí, které se stane zdrojem bolesti hlavy a zad,“ dodává PhDr. Kuba.
PhDr. Kryštof Kuba, Ph.D., Cert. MDT, je vedoucí fyziterapeut McKenzie Kliniky