Zdraví, 16. 12. 2022

Foto: Shutterstock

Každý z nás už někdy zažil pocit přeplněného břicha. Ať už to byla rodinná oslava, návštěva u babičky nebo vánoční svátky, kdy jsme snědli více než naše tělo potřebuje. Pokud se jedná o výjimečnou příležitost, nemusíte se ničeho obávat. Problém nastává, když dlouhodobě přijímáme více energie, než dokážeme vydat. To se projeví nejen na naší hmotnosti, ale také na našem zdraví.

Přidat na Seznam.cz

Už vám nic neunikne!
Přidejte si web na hlavní stránku Seznam.cz.

Výjimečná příležitost, kdy do sebe dostaneme více jídla, se čas od času přihodí každému. Krátkodobé přejídání rozhodně neznamená přibývání na váze. Abychom přibrali jeden kilogram tuku, museli bychom sníst o 25 000 kJ více – tedy asi 50 chlebíčků s bramborovým salátem nebo 11 tabulek čokolády.

Jedním z období, kdy toho sníme více, jsou vánoční svátky. Pro mnoho lidí je to čas lenošení u televize, kdy jsou obklopeni cukrovím a dalšími dobrotami. Větší chuť k jídlu může být způsobena také rozmanitostí pokrmů, které se v tomto období nabízí. Bylo zjištěno, že právě různorodost senzorických vlastností potravin, jako je chuť nebo vůně, zvyšuje příjem potravy až o 25 %. Chuť k jídlu však mohou zvyšovat také emoce a přirozeně i dostupnost a blízkost samotného jídla, kdy lze přirozené signály hladu a sytosti jen obtížně potlačit. Když se tedy vysoký příjem kalorií spojí s nedostatkem pohybu, a tedy i s nízkým energetickým výdejem, není divu, že průměrný Čech během svátků přibere dva až pět kilogramů.

Když je příjem vyšší než výdej

„Problém nastává, když k přejídání dochází po delší dobu, což se často děje, aniž by si to člověk uvědomoval. Zjistí to, až když váha nebo těsné oblečení ukáže, že se tělo obaluje tukem,“ upozorňuje pro Fitsrozumem.cz MUDr. Michal Lazák.

Přejídání nemusí být spojeno se zvláštními příležitostmi; příčiny nadměrné konzumace mohou být také psychického rázu, kdy se jídlo stává prostředkem k zahnaní nudy či potlačení stresu. Negativní vliv mají často také špatné stravovací návyky, které si neseme z rodiny, a svou roli může hrát i šetrnost, kdy se potraviny spíše dojídají, než vyhazují, což opět podporuje nezdravou spotřebu.

Statistiky také ukazují, že přejídání je problémem stále většího počtu Čechů. Šest z deseti obyvatel ČR trpí nadváhou a každý pátý je obézní, což řadí Čechy mezi nejtlustší národy v Evropě.

Játra obalená tukem

Dlouhodobé přejídání a přibývání na váze však není jen estetickým problémem, ale má i řadu negativních důsledků. Vysoký příjem kalorií zvyšuje riziko vzniku obezity, při níž se přebytečná energie hromadí v těle ve formě tuku. Obezita pak velmi úzce souvisí s dalšími nemocemi, jako je cukrovka 2. typu nebo steatóza jater, kdy se tukové buňky ukládají v jaterní tkáni. Před dvaceti lety prakticky neznámý zdravotní problém označovaný také jako nealkoholové ztukovatění jater (tzv. NAFLD) dnes již postihuje každého čtvrtého Evropana.

Nejde přitom o banální problém. Ztukovatění jater je v současnosti nejčastějším chronickým onemocněním jater na světě a může vést až k cirhóze čili nevratnému poškození jater. Výskyt NAFLD se navíc zvyšuje i v dětském věku. Tyto trendy souvisejí se stravovacími návyky a životním stylem, zejména s přejídáním a nízkou fyzickou aktivitou.

„Léčba NAFLD znamená odstranit příčiny, které způsobují ztukovatění jater. To znamená upravit životní styl tak, aby se snížil příjem kalorií a zvýšil výdej energie. Obecně se doporučuje tzv. středomořská dieta, která je založena na čerstvé zelenině, kvalitních tucích, libovém mase a rybách,“ vysvětluje MUDr. Michal Lazák a dodává: Spolu s úpravou jídelníčku se doporučuje zvýšení pohybové aktivity, nejlépe formou aerobního cvičení typu běhu, rychlé chůze, intenzivního plavání apod. Pravidelná aerobní fyzická aktivita minimálně 30 minut denně alespoň 5 dnů v týdnu je prospěšná pro kardiovaskulární aparát, vede k redukci podkožního i viscerálního tuku včetně tuku jaterního.“ Zlepšení stavu jater lze podpořit také užíváním přípravků obsahujících esenciální fosfolipidy, což jsou látky přírodního původu, které pronikají přímo do jaterních buněk a přispívají k obnově struktury a funkce buněčných membrán.

MUDr. Michal Lazák je praktický lékař pro dospělé

Autor článku: Andrea Veselá