Zdraví, 24. 3. 2024

Foto: Shutterstock

Téměř každé dítě starší 10 let má nějaké vady držení těla. Špatné napřímení páteře vidí fyzioterapeuti až u třetiny předškolních dětí a se začátkem školní docházky jejich počet rychle roste. Drobnější odchylky se v pubertě vytratí. Kvůli nedostatku přirozeného pohybu však většina neduhů přetrvá. Bolestivě se projeví až v dospělosti.

Přidat na Seznam.cz

Už vám nic neunikne!
Přidejte si web na hlavní stránku Seznam.cz.

Bolavá záda dnes trápí většinu populace, počínaje třicátníky. Zárodky problémů si přitom každý nese už z dětství. Na vině je nedostatek pohybu. Děti sedí většinu dne v lavicích, na kroužky se přesouvají auty a spontánní ‚hra venku‘ z jejich životů téměř vymizela. Nějakou vadu zad, které si všimne oko fyzioterapeuta, má téměř každé dítě zhruba od páté třídy. Ve většině jde o problémy, které jsou přehlížené – nepříjemné bolesti s nimi spojené se však ohlásí o deset dvacet let později,“ upozornila fyzioterapeutka Iva Bílková.

Záda zlobí už děti

Studie Státního zdravotního ústavu provedená v roce 2016 potvrdila vadné držení těla u 42 procent českých dětí (ve věku pět až 17 let). Z toho čtvrtina měla předsunutou hlavu, u 14 procent šlo o kulatá záda nebo zvýšenou hrudní kyfózu a u 13 procent o nejvážnější vadu – skoliózu. Právě ta se podle fyzioterapeutů v posledních letech u dětí objevuje stále častěji.

Odstáté lopatky a vypouklé bříško předškolních dětí nejsou důvodem k panice. Ty by se měly samy s nástupem hormonů testosteronu v prvních dvou třídách základní školy spravit. Klukům se začnou rýsovat svaly a holčičky se z bříška vytáhnou. Tato samoregulace je však možná pouze díky pohybu, proto je nutné, aby děti dlouhé sezení kompenzovaly dostatkem pohybu,“ poukázala Iva Bílková.

Jak ho rozhýbat?

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje dětem minimálně jednu hodinu pohybové aktivity denně. I to je však podle fyzioterapeutů ve srovnání s časem prosezeným ve škole nebo doma málo.

Není nutné každý den chodit na nějaký sport, jde spíš o to, aby dítě trávilo svůj volný čas aktivně – místo autem chodilo pěšky, jezdilo na koloběžce nebo na kole, po vyučování si šlo zařádit do parku nebo na hřiště, kde může nerušeně běhat, skákat, lézt po stromech, může venčit psa nebo pomoci s nákupem. Dítě by se mělo alespoň dvakrát denně zapotit,“ vyjmenovala Iva Bílková.

Chce-li dítě chodit na klavír nebo výtvarku, samozřejmě může, ale k tomu by mělo mít jednou až dvakrát týdně 90 minut pohybového kroužku, čím akčnější, tím lepší. Nejde o výkon, ale o budování vztahu k pohybu jako takovému. Dnes už je v nabídce tolik možností, že i zdravotně limitované děti si mohou nalézt aktivitu, která pro ně bude zábavou, zdravým protažením a příslibem do dospělosti,“ míní fyzioterapeutka.

V pohybu i doma

Sedavý způsob života už v dětském věku a současná opakující se akcelerace růstu dítěte jsou hlavními příčinami zborcení páteře.

Skolióza velmi často vzniká v pubertě, kdy kosti rostou rychleji, než svaly stačí sílit a růst, tudíž svaly nestačí držet napřímenou páteř proti gravitaci. Skolióza postihuje častěji dívky než chlapce. Důvodem je vyšší podíl vody v těle a vyšší elasticita vazivových vláken. Jelikož u jejího výskytu zřejmě hraje roli také genetická predispozice, měli by zpozornět rodiče dětí, které mají toto onemocnění páteře v rodině,“ doplnila Iva Bílková.

Zdroj: TZ FYZIOklinika

Autor článku: Lenka Šmídová