O špaldě, jáhlech či pohance se povídá, že v chladnějších dnech svedou prohřát organismus. Navíc obsahují řadu zdraví prospěšných látek. Jednou z největších výhod těchto plodin je ale bezesporu jejich široká využitelnost. Ať už hledáte alternativu ke kávě, sirup na slazení nebo jen chcete novou kvalitní přílohou zpestřit svůj jídelníček. Na co se tedy tyto staročeské potraviny dají využít a jak je můžete zpracovat?
Pohanka
Přirozeně bezlepkovou pohanku seženete v různých variantách, od krupek, lámanky až po mouku. Přezdívá se jí lék, protože obsahuje řadu důležitých látek. Jako třeba zinek, draslík či vitaminy B1 a B2. Pohanka má specifickou jemně oříškovou chuť, která vynikne, například když lámanku povaříte s mlékem do husté kaše. Tu pak můžete dosladit medem, přidat oříšky, oblíbené ovoce a výbornou snídani máte na stole. Kaši lze uvařit i na slano s opečenými kousky slaniny a česneku. Pohanka se skvěle hodí také do zeleninových polévek či salátů.
Jáhly
Naši předkové si vyloupaná semena prosa dopřávali velmi často. Opět jde o bezlepkovou potravinu, vhodnou i pro celiaky. Jáhly obsahují cenné složky jako draslík, hořčík či fosfor, a navíc jsou lehce stravitelné. Před vařením se doporučuje propláchnutí horkou vodou, čímž je zbavíte jejich přirozeně hořké chuti. Díky tomu, že se dobře rozváří, z nich lze připravit například placičky, hodí se ale i do salátů. Pokud chcete vyzkoušet pravý staročeský recept, vsaďte na sladký jáhelník.
Špalda, tritikále
Nešlechtěný druh pšenice, špalda, se od té klasické liší jak složením, tak i chutí, která připomíná oříšky. Je bohatá na minerály a organismus si z ní vezme především hořčík, fosfor či vitaminy skupiny B. Zrnka špaldy lze v kuchyni využít samostatně jako přílohu. Při pečení pak můžete část klasické mouky nahradit právě tou špaldovou, jen je třeba přidat více prášku do pečiva nebo droždí, protože těsto z této mouky bývá tužší. Ze špaldy se ale dá připravit také nápoj, a to bezkofeinová náhrada kávy.
Tritikále je hybridní obilnina, česky se jí říká žitovec, protože vznikla zkřížením žita a pšenice. Oproti ní ale obsahuje pouze malé množství lepku. Využívá se zejména k výrobě chlebové mouky. Jestli se na domácí chleba chystáte, nebo už dávno pravidelně pečete, můžete pro změnu část mouky nahradit právě žitovcem.
Zdroj: TZ Bio
