Výživa, 5. 3. 2022

Foto: Shutterstock

Mohou za nemoci z nedostatečně pestré stravy vegetariánské či veganské způsoby stravování? A je obtížnější získat z rostlinné stravy veškeré nezbytné živiny? Udělali jsme toho již dost pro udržitelnost tím, že jsme se vzdali živočišných produktů či snížili jejich konzumaci? I přesto, že bezmasá jídla mohou mít benefity jak pro naše zdraví, tak pro životní prostředí, velice záleží na tom, jak si vybíráme potraviny, které konzumujeme.

Přidat na Seznam.cz

Už vám nic neunikne!
Přidejte si web na hlavní stránku Seznam.cz.

Jak je to s bílkovinami

I přesto, že vyšší spotřeba ovoce a zeleniny má mnoho pozitivních účinků na naše zdraví, čím více však potravin ze svého jídelníčku vyloučíme, tím větší je riziko podvýživy a nedostatek základních živin. V tomto ohledu se velice často diskutuje právě o nedostatku bílkovin u vegetariánů a veganů. Pokud je však náš jídelníček vědomě a pečlivě promýšlen a obsahuje hodně luštěnin, sójových výrobků, olejnatých semen a obilovin, můžeme díky pravidelné konzumaci těchto potravin zajistit organismu potřebné množství bílkovin.

Pozor na živiny

Omega-3 mastné kyseliny a další oleje, které se nachází v některých mořských rybách, jsou nezbytné pro rozvoj a správnou funkci mozku, sítnice, buněčných membrán, ale také ke snížení rizika vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Naštěstí však můžeme tyto látky získat v potřebném množství i z veganské či vegetariánské stravy. Některé rostlinné oleje, jako například řepkový či lněný, se v hojném množství vyskytují v kvalitních margarínech, a jsou tak skvělým zdrojem omega-3 mastných kyselin. Navíc jsou zároveň velmi dobrým zdrojem vitamínů. V neposlední řadě rostlinné oleje, na rozdíl od živočišných tuků, obsahují velmi malé množství nasycených mastných kyselin a pomáhají ke správnému fungování kardiovaskulárního systému.

Maso versus půda

Masný průmysl, hlavně produkce hovězího masa, spotřebovává nejvíce půdy a vody než jakákoliv jiná zemědělská produkce. Přesto, že dopady na životní prostředí jsou v mlékárenském průmyslu nižší než v masném, i tak je uhlíková stopa produkce margarínů tvořených z rostlinných olejů menší o celých 70 % (než u másla vyrobeného z kravského mléka). Potřebná zemědělská půda pro pěstování plodin tvoří pouze jednu třetinu plochy využívané k produkci másla (chov zvířat, výroba krmiva) a spotřeba vody je o celých 50 % menší.

Vegetariánská = „zelená“ strava?

Ve skutečnosti se však uhlíková stopa napříč různými plodinami velmi liší – především pak záleží na tom, kde a za jakých podmínek se plodina pěstuje. Naneštěstí, oblíbené avokádo či kešu oříšky jsou častokrát pěstovány v regionech bohatých na vodu (Mexiko) a poté transportovány letadly. K výrobě jednoho kusu avokáda je potřeba 140 až 272 litrů vody. Kešu vyžadují ještě o něco větší množství vody než avokádo. K výrobě 1 kg balení kešu oříšků je zapotřebí více než 4 kubíky vody. To je také důvodem, proč bychom měli zvýšit konzumaci regionálních, sezónních a eticky vypěstovaných potravin v blízkostech našich domovů, abychom snížili dopady na životní prostředí. Momentálně je například sezóna jahod a třešní, ale vlašské ořechy nebo luštěniny zůstávají dobrou volbou po celý rok.

Zdroj: TZ Upfield

Autor článku: Lenka Šmídová