Kůže je mimořádně zajímavý orgán lidského těla. Chrání nás před vnějšími vlivy, udržuje naši tělesnou teplotu a zároveň je sídlem hmatových receptorů. Zatímco ta nejtlustší nám pokrývá záda, dlaně nebo plosky nohou, nejtenčí najdeme na vlasové části hlavy či obličeji. I z toho důvodu je třeba o ni správně a systematicky pečovat. Mezi nejfrekventovanější kožní problémy patří vyrážka, ekzém, zarudnutí, akné, ale i suchá pokožka. Příčiny mohou být různé – například genetické predispozice, vliv okolního prostředí (kosmetické přípravky, sluneční záření či alergeny), ale i celkový duševní stav.
„Aby vaše pokožka i pleť byla zdravá, přirozená a dobře vypadající, nestačí jen čisté štětce na make-up a kvalitní kosmetika. Důležitá je i vnitřní péče, tedy například vyvážená strava, dostatek vody nebo správný střevní a kožní mikrobiom. Genetický test dokáže odhalit nejen závažné predispozice ke vzniku atopické dermatitidy, autoimunitního onemocnění vitiligo nebo k rozvoji růžovky, ale navíc umí zjistit také náchylnosti ke vzniku vrásek či predispozici k hyperpigmentaci,“ vysvětluje Ing. et. Ing. Barbora Procházková, PhD., vedoucí vědeckého týmu společnosti Chromozoom.
Akné
Akné je nejrozšířenějším onemocněním kůže, kterým trpí nejen dospívající, ale také dospělí. Ke vzniku a rozvoji dochází vlivem nadprodukce kožního mazu v pórech. V tomto případě jde o klasický pupínek s bílou hlavičkou a červeným okolím. Pokud ucpaný pór zůstane pod kůží, nazývá se „uzavřený komedon“. Naopak, je-li otevřený, mluvíme o černých tečkách. Ty se dostanou na povrch, kde vlivem vzduchu ztmavnou. Když se pupínek zhorší a nahromadí se v něm ještě více mastnoty, vytvoří se tzv. pastula. Existují ovšem ještě závažnější formy akné. K těm nejproblematičtějším patří například cystické akné, které často postihuje i celé rodiny.
Pupínky jsou ve velké míře způsobeny genetickými predispozicemi v kombinaci s nevhodnými životními návyky i hormonálními změnami. Zatímco lehké akné jde léčit lokálně, u těch těžších je nutné obrátit se na dermatologa, který navrhne každému klientovi přesnou léčbu, a to například pomocí hormonálních preparátů, antibiotik či retinoidů. Pomoct může kyselina salicylová, kyselina azelaová či zinek. Hormonální rovnováhu umí podpořit také maca peruánská, která dokáže stimulovat hormony, čímž ovlivňuje též kvalitu a zdraví pleti.
Zhoršit akné pak dokážou i některé potraviny. Mezi ty řadíme například kávu, rafinovaný cukr, bílé pečivo, průmyslově zpracované potraviny nebo mléčné výrobky. Lidské pleti neprospívá ani přehnané sahání na postižená místa, nedej bože mačkání pupínků, kterým si můžete přivodit trvalé jizvy.
Růžovka neboli rosacea
Začervenalá pleť, rozšířené cévy, pálení nebo nepříjemné svědění. To jsou obvyklé příznaky růžovky, jež postihuje bezmála 20 % populace. Setkáváme se s ní zejména v dospělosti, a to mezi 30. a 60. rokem života. Změny jsou zprvu přechodné, zarudnutí je časem ale výraznější, přičemž viditelné začínají být především krevní cévy. V případě, že se tato estetická komplikace neléčí, dochází ke vzniku pupínků a zanícených hrbolků, které bývají často zaměňovány za akné. U poloviny pacientů jsou postiženy i oči, které trápí suchost, řezání nebo přecitlivělost na světlo.
I když rosaceu vyléčit zcela nelze, včasnou diagnostikou a důslednou péčí můžete její sklony omezit, a to prostřednictvím speciální kosmetiky určené na tento typ pleti. Pomůže hydratace, tónovací krémy proti začervenání nebo termální vody ve spreji, které mohou ulevit od nepříjemného podráždění i pnutí. Nesmíme zapomenout ani na ochranu před sluncem. Právě sluneční záření totiž bývá častým spouštěčem tohoto kožního onemocnění. Na vzniku se ale podílí i jiné faktory, například dědičnost, zvýšená náchylnost k zánětu, mikrobiální vlivy nebo některé léky. „Pokud někdo v rodině tímto kožním onemocnění trpí, je vyšší pravděpodobnost, že postihne i další generace,“ dodává Barbora Procházková .
Atopický ekzém
Atopický ekzém, též označovaný jako atopická dermatitida nebo endogenní či konstituční ekzém, je celosvětově vůbec nejrozšířenějším zánětlivým kožním onemocněním. Odborníci upozorňují na to, že jeho výskyt se ve světě stále zvyšuje, a to nejen kvůli znečištěnému životnímu prostředí, nevhodné stravě a nadměrnému stresu, ale i po prodělání nemoci covid-19. Vedle dospělých postihuje až jednu pětinu dětí. Poprvé se obvykle projevuje už u kojenců, postihnout ale může i starší děti nebo dospělé jedince.
Střídají se v něm období klidu a vzplanutí, jež doprovází zarudlá pokožka, urputné svědění i nevzhledně vypadající stroupky. Ty se mohou objevit na nejrůznějších místech na těle, od rukou a loktů až po kolena či vlasy, přičemž výjimkou není ani obličej. „Svou roli hraje samozřejmě i dědičnost, která souvisí buď se samotným onemocněním v rodině, nebo s alergickou rýmou či astmatem, jež riziko ekzému násobí,“ upozorňuje genetička. „I taková, na první pohled nevinná věc, jako je predispozice k suché kůži, může prostřednictvím genetického testu objasnit, zda k nějakému typu dermatitidy budete či nebudete v budoucnu náchylní,“ dodává Procházková.
Tím, že se pokožka atopiků velmi rychle vysušuje, ztrácí elasticitu a pne, je důležité vybrat správnou péči. Ta by měla zahojit zanícená místa a posléze obnovit přirozenou kožní bariéru. Toho dosáhnete zejména pravidelným mazáním kůže přípravky tomu určenými. Nedílnou součástí je také strava. Člověka s atopickým ekzémem mohou potrápit i některé potraviny. Průběh ekzému mohou značně zhoršit mléčné výrobky, čokoláda, citrusy nebo kysané potraviny.
Ing. et. Ing. Barbora Procházková, PhD., je vedoucí vědeckého týmu společnosti Chromozoom