Stačí jen půlhodina pohybu denně, abyste žili déle

Životní styl, 19. 6. 2020

Foto: Shutterstock

Pravidelný a dostatečný pohyb je spolu se správnou výživou základní věci, která ovlivňuje vše, co se děje v našem těle. Jenže my jsme za posledních dvacet let hodně zlenivěli. Jak žít zdravě, v pohodě a zůstat co nejdéle soběstační?

Aby naše tělo mohlo správně fungovat a všechny metabolické procesy probíhaly tak, jak mají, potřebujeme se aktivně hýbat minimálně 30 minut denně. Tenhle na první pohled jednoduchý požadavek ale splňuje jen malé procento z nás. Přitom právě pohybová aktivita je jedním z nejefektivnějších (ovšem zároveň i nejvíce podceňovaných) způsobů, jak předcházet civilizačním chorobám.

Pohybem proti vážným nemocem

Celkem se hovoří asi o 26 základních onemocněních, na jejichž prevenci či léčbu má pohyb prokazatelně pozitivní vliv. Kromě vysokého krevního tlaku a diabetu 2. typu sem patří především obezita, osteoporóza, nádorová onemocnění, poruchy imunitního systému, ale například i poruchy sexuálních funkcí, artróza a mnohé další nemoci. Při pohybu se totiž tvoří ve svalech tzv. myokiny, což jsou substance, které podporují růst a regeneraci svalů, a které také dovedou regulovat metabolismus, takže člověk například rychleji hubne.

„Tyto látky dokážou významným způsobem ovlivňovat metabolismus vzdálených orgánů – například tukovou tkáň, mozek, gastrointestinální trakt, srdeční sval, cévy, kosterní systém, a zkoumá se i jejich role v prevenci některých nádorových onemocnění. Zároveň dokážou působit i protizánětlivě a mají ještě další příznivé účinky na naše zdraví. Proto je jen na nás, abychom schopností myokinů využívali a tyhle nejpřirozenější „léky“ si sami vyráběli tím, že se budeme pravidelně hýbat,“ doporučuje MUDr. Martin Matoulek z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Hýbeme se žalostně málo

Dostatek pohybové aktivity (a tím i myokinů) si ale zatím podle průzkumů dopřává jen necelá čtvrtina z nás. Ještě méně optimistická je situace u věkové skupiny nad 60 let – v tomto věku se věnuje pravidelnému pohybu a cvičení jen pouhých 10 % lidí. Nedávná americká studie zkoumala předčasná úmrtí Američanů mladších 65 let a potvrdila, že více než polovina z nich (konkrétně 56 %) zemřela v důsledku špatného životního stylu, který si sama zvolila. A Češi na tom nebudou o moc lépe…

„Dnes žijeme v průměru o 8 let déle než před 20 lety a všichni bychom chtěli zůstat co nejdéle fyzicky zdatní a soběstační. Právě proto je třeba změnit myšlení a přístup lidí k pohybové aktivitě. Nejde totiž o otázku, zda se hýbat, ale kdy, kde a jak. Zlepšovat si kondici má vždycky smysl, protože prokazatelně zlepšuje kvalitu našeho života,“ upozorňuje Jana Havrdová, prezidentka českého svazu aerobiku FISAF.

Pohyb musí hlavně bavit

Člověk ovšem dělá dlouhodobě jen to, co ho baví, a to platí i pro výběr dlouhodobé pohybové aktivity. Proto je zbytečné nutit se do něčeho, co nás netěší. Zároveň je třeba zohlednit výběr sportovní aktivity úměrně ke svému věku, zdravotnímu stavu a kondici. Vybrat si vhodný druh pohybu je mnohem náročnější pro člověka, který se nikdy aktivně nehýbal. Snazší to mají lidé, kteří jen na pár let nebo desítek let pohybu zanechali, a mohou se k němu vrátit. Každé tělo je navíc vysoce individuální, proto je třeba při výběru respektovat i osobní pohybové dispozice.

„Například pro lidi s nadváhou je nutné volit takové aktivity, které nadměrně nezatěžují pohybový aparát – zejména nosné klouby, oběhovou a dýchací soustavu. Nejsme-li na pohyb příliš zvyklí a chceme jej do svého života zařadit právě proto, že se snažíme redukovat svoji hmotnost, měli bychom tak činit postupně, a to jak z hlediska frekvence tak i její intenzity – tedy náročnosti pro pohybový i kardiovaskulární systém,” doporučuje PhDr. Iva Málková, zakladatelka společnosti STOB (Stop Obezitě), která se už více než 25 let zaměřuje na hubnutí bez diet a striktních omezení.