Co je pravdy na tom, že se dospělí nemohou naučit cizí jazyk

Životní styl, 6. 10. 2020

Foto: Shutterstock

Také se závistí koukáte na dnešní mladou generaci, která s přehledem zvládá jeden až dva cizí jazyky, zatímco vy se stěží domluvíte česky a občas v paměti vylovíte nějaké to anglické či německé slovíčko, jež vám utkvělo v hlavě ze školy? Nemusíte si zoufat!

Cizí jazyky jsou branou do světa, to si uvědomujeme stále více s tím, jak stárneme. Jenže co dělat, když už jsme dávno překročili dospělost a odrostly školním létům? Má vůbec cenu se nějaký nový jazyk učit? A opravdu existuje talent na jazyky?

Na to už jsem starý…

Všichni známe mýtus, který tvrdí, že cizí jazyky lze studovat pouze v mládí, později člověk ztrácí schopnost se jim učit. V poslední době však došlo v metodice výuky cizích jazyků k radikálnímu rozvoji. Nové metody, v čele s tzv. komunikativní metodou, umožňují efektivní studium jazyka v jakémkoli věku.

„Komunikativní metoda vychází z premisy, že se člověk učí nejlépe, když simuluje komunikační situace z reálného života,“ vysvětluje Bronislava Chudobová, ředitelka jazykové agentury.

Když já nikam nejezdím

Také jste slyšeli, že nejlepší způsob, jak se naučit cizí jazyk, je vyjet na nějakou dobu do zahraničí? Pak vězte, že to není tak docela pravda.  „Intenzivní pobytové kurzy skutečně mohou být velmi efektivní cestou, jak se naučit cizí jazyk, ovšem odborníci je doporučují pouze v případech, kdy si student již pasivně osvojil dané struktury jazyka – to znamená, že chápe gramatiku a rozumí slovní zásobě –, a potřebuje jazyk aktivizovat – takzvaně se ‚rozmluvit‘. Pokud ještě nebyly položeny základy porozumění jazyku, intenzivní pobytový kurz se často stane pro studenta frustrujícím zážitkem, který jej může od dalšího studia odradit,“ upozorňuje na možná rizika Chudobová.

Dám tomu tak hodinku

Jak často by měl vlastně člověk přijít do styku s jazykem, který se touží naučit? Jedna hodina na kurzu týdně je extrémně krátká doba, která na rozvoj znalosti cizího jazyka v drtivé většině případů nestačí.

„Pokud není zbytí a student reálně nemá čas docházet do kurzu častěji než jednu hodinu v týdnu, je nutné to kompenzovat tím, že maximalizuje svůj kontakt s cizím jazykem mimo výuku,“ říká Chudobová a dále dodává: „Doporučuji kupříkladu četbu, poslech, sledování filmů či seriálů, vyhledávání komunikace v cizím jazyce s lidmi v bezprostředním okolí studenta a podobně.“

Sám nic nezmůžu

A jak je to se samostudiem? Je to vážně jen plýtvání časem a penězi, jak jsou mnozí přesvědčení? S nástupem digitálních technologií do výuky se dramaticky rozšířilo množství produktů pro samouky. Pokud má student dostatečnou motivaci a sebekázeň, představují tyto produkty velmi efektivní způsob, jak se cizím jazykům učit a nabízejí různorodé aktivity, které všestranně podporují studentův pokrok.

Neznám rodilého mluvčího

Rodilý mluvčí je vždy lepší než český lektor. Tenhle mýtus je také velmi rozšířený, i když se nezakládá na pravdě. Schopnost komunikovat se studentem oběma jazyky, tedy jeho mateřštinou i jazykem cílovým, nabízí českým lektorům řadu výhod.

„Kvalifikovaní a zkušení čeští lektoři díky znalosti obou jazyků dokáží předvídat typické problémy, které studenti s jazykem mají, jako jsou slovíčka, která znějí podobně, často se zaměňují apod. A navíc čeští lektoři dovedou vysvětlit mnohdy abstraktní pravidla jazyka pregnantně, třeba i za použití překladu. Zkušení čeští lektoři dokážou lépe porozumět chybám, které konkrétní studenti opakovaně činí, analyzovat je, vysvětlit studentovi jejich příčinu a tím je odstranit,“ vyjmenovává výhody česky mluvících lektorů Bronislava Chudobová.

Nemám talent, nemám šanci

Vážně potřebujete pro studium cizího jazyka speciální talent? Pokud student zvolí kvalitní jazykovou školu, která má propracovanou metodiku a kvalitní lektorský tým, na jazykovém talentu studenta záleží pouze minimálně.

„Špičková výuka vychází z konkrétních jazykových potřeb daného studenta. Lektor se mu přizpůsobí volbou výukových materiálů, učebních aktivit a technik. Snaží se studenta motivovat tím, že připravuje hodiny tak, aby byly vždy zábavné a inspirativní. Lektor musí rovněž být schopen stanovit krátkodobé a dlouhodobé cíle, které budou sloužit jako měřítko pokroku a prostředek k motivaci,“ vyvrací tento snad nejvíce zakořeněný mýtus Chudobová.