Omezení v rozsahu pohybu lidem zpočátku nevadí, sval se jim zkrátil právě proto, že ho nepoužívají, časem se ale začne měnit postavení celého těla a projeví se zdravotní problémy. „Tělo je mechanicky jedna spojená a velmi sofistikovaně provázaná soustava kladek a pák, u kterého nerovnováha (dysbalance) na jednom konci může ovlivnit fungování celku a projevit se bolestí v části úplně jiné. Zkrácené svaly nebolí, ale každý sval je ze dvou stran přirostlý ke kosti a ty pomalu stahuje k sobě, čímž mění nastavení osového postavení velkých kloubů, pánve i páteře. Mnoho pacientů zjistí až v ordinaci při komplexní diagnostice, že se v předklonu nedokáží dotknout země, přitom právě zkrácené hamstringy stojí za jejich kulatým držením hrudní páteře a potížemi s tím souvisejícími,“ popsala hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.
Vše souvisí se vším
Každý, kdo má sedavé zaměstnání a nekompenzuje ho pravidelným protahováním, je ve svalech s jistotou zkrácený. Problematické jsou především svaly u ohnutých kloubů – kolen a lokte, podkolenní šlachy, zadní strany stehen, vnitřní rotátory ramen, prsní svaly a také kvůli předsunuté bradě svaly těsně pod lebkou.
„Ve výsledku například zkrácený prsní sval způsobí protrakci ramen (kulaté, shrbené držení ramen), která se dál propíše do krční a hrudní páteře, žeber, ramenního kloubu a reakcí dalších svalů i do předloktí, zápěstí a funkce prstů. A stejně to funguje i opačným směrem – mám-li přetížený a zkrácený sval v dlani nebo na předloktí (což je v dnešní počítačové a smartphoneové době spíš pravidlo než výjimka), neskončí to jen bolestí lokte, ale reakce navazujících svalů vyvolá předsun ramene, krční páteře a následně třeba bolesti hlavy nebo rozmazané vidění,“ vysvětlila princip tzv. řetězení v těle Iva Bílková.
Pozor na rutinu
Zkrácené svaly se netýkají pouze lidí s minimem pohybu, pozor by si měli dát všichni, kteří se věnují rutinním činnostem. Velkou část pacientů tvoří sportovci, kteří při tréninku opomíjí pro ně „nedůležité“ svalové skupiny nebo zanedbávají strečink.
„Zkrácený sval je tuhý, méně pružný, zároveň má omezené cévní zásobení, kvůli neustálému stažení svalových vláken dochází k ‘zaškrcení procházejících cév‘ a sval je ve své podstatě ‚podvyživený‘, slabý, a tedy i mnohem náchylnější k poškození. Krásným příkladem jsou poměrně časté ruptury hamstringů u fotbalistů, ač právě nohy u nich bývají nejvíc trénované. Když požádáte fotbalistu o předklon a dotknutí se země nebo alespoň dosáhnutí na lýtka, málokterý to dokáže. Jejich hamstringy jsou zkrácené, protože ustavičným tréninkem roste sval do šířky a zároveň se ztrácí jeho elasticita do délky. Pokud se adekvátním způsobem zároveň neprotahuje, pak dochází i k jeho postupnému zkrácení a změně svalových vláken na vazivová vlákna, která rozhodně nejsou stejně elastická jako původní materiál,“ potvrdila fyzioterapeutka.
Záludné svaly
Mezi „záludné“ svaly patří podle Ivy Bílkové také například bedrokyčelní sval, který spojuje bederní páteř se stehenní kostí. Jeho zkrácení je u velké části populace znát podle výrazného prohnutí v bedrech a u části běžců (zejména začínajících) vede k bolestem bederní páteře.
„Podobně jako zkrácené přední strany stehna (tzv. čtyřhlavého stehenního svalu), které se většinou projeví bolestí a následně rychlejším rozvojem artrózy kolene. U sportovců, ale i povolání jako učitel, číšník, letuška a dalších mohou zkrácené svaly lýtka vyvolávat bolesti Achillovy šlachy, její zánět a dlouhodobé přetěžování může vést až ke vzniku ostruhy patní kosti,“ doplnila Iva Bílková.
Co s nimi?
Při zátěži je možné svalům ulevit masáží, lymfodrenáží nebo saunováním. Zkrácený sval ale i po těchto procedurách zůstane zkrácený.
„Sauna a masáž jsou výborné aktivity pro odpočinek těla i ducha. Úlevu po velké zátěži může přinést aplikace radiální rázové vlny, jejíž relaxační a regenerační efekt je ještě o mnoho intenzivnější. Ovšem žádná z fyzikálních procedur bohužel neumí sval ‚prodloužit‘. Jediná aktivita, která dokáže zamezit zkracování svalů, je jejich pravidelné protahování. Proto by měl být strečink naprosto esenciální součástí každé pohybové aktivity, každého sportu a ideálně i nezbytným každodenním doplňkem a kompenzací pracovní zátěže,“ uvedla Iva Bílková.
