Průjmová onemocnění doprovázejí cestovatele především v tropech a subtropech. A to hlavně v prvním týdnu jejich pobytu. V naprosté většině případů mají charakter tzv. cestovních průjmů. Jednotlivé destinace se liší klimatem, stravou i hygienou.
„Žijeme v neustálém kontaktu s miliardami mikroorganismů, které se vyskytují v našem okolí, na těle i v organismu. Změna prostředí a kontakt s novými bakteriemi ovlivňuje především střevní mikroflóru,“ vysvětluje gastroenterolog MUDr. Jiří Laštůvka, primář Interního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.
Co za problémy stojí?
Téměř čtvrtinu cestovatelů potrápí průjem kvůli dietním chybám, tedy změnou způsobu stravování, požitím nezvyklých jídel, ať už masa či mořských ryb, anebo pitím chlazených nápojů. V 90 % případů způsobují průjem bakteriální infekce. Zdrojem nákazy jsou zvířata, ptáci, hlodavci či kontaminované potraviny, které nejsou zpracované za vyšších teplot nebo byly delší dobu skladované.
„Prvotní manifestací je průjem doprovázený horečkou, zvracením a bolestmi břicha. Původci infekčního průjmu mohou být viry, bakterie, toxiny či paraziti. Průjem ale může být i neinfekční, mnohdy z důvodu kontaminace potravin střevními bakteriemi při jejich nevhodné tepelné úpravě nebo uchovávání,“ vysvětluje MUDr. Stanislava Šimková, primářka Infekčního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze.
Infekční průjmy způsobené konzumací znečištěné vody mohou mít rozličný průběh – od lehkého, kdy si organismus poradí sám bez léčby, až po život ohrožující nebo smrtelné onemocnění. Původcem je nejčastěji Salmonella, která pronikne do buňky, tam způsobí zánět a následně hypersekreci. Tyto bakterie se množí v tenkém střevě. Jsou odolné, dlouho přežívají ve vodě nebo v mléce a snášejí nízké teploty pod bodem mrazu. Typické je, že většina osob onemocní v rozmezí několika hodin.
Vybavte lékárničku
„Většina střevních potíží probíhá lehce, neprovází je zvýšená teplota a stav nenutí pacienta ulehnout. Odezní obvykle po podání léků během šesti až osmačtyřiceti hodin,“ vysvětluje MUDr. Laštůvka.
„Nejdůležitější je dostatek tekutin a dietní režim. Vhodné jsou neperlivé minerální vody bez příchuti, rehydratační roztok nebo černý či zelený čaj. Pokud máte problém s pitím, užívejte tekutinu po lžičkách. Jestliže průjem neustupuje, je provázen zvracením a vysokými horečkami, stolice obsahuje krev, anebo pokud nedokážete dostatečně pít, rozhodně vyhledejte lékaře,“ doplňuje gastroenterolog.
Důležitou cestovní pomůckou je vhodně sestavená lékárnička. Ostatně, už staré čínské přísloví říká, že rozhlížet se po lécích, až když už jste nemocní, je stejné jako hloubit studnu, až když máte žízeň. Vhodnou volbou je přípravek s účinnou látkou diosmektit, který na sebe váže endotoxiny, viry, bakterie a žlučové kyseliny. Tím snižuje objem vodnaté stolice a zkracuje dobu trvání průjmového onemocnění. Zároveň s účinnou látkou dopravíte do těla i potřebné tekutiny. Hydratace je obzvlášť důležitá, pokud střevní potíže na cestách postihnou děti.
Vedle léků na alergie, krémů a gelů na popáleniny od slunce či dezinfekčních prostředků si do lékárničky nezapomeňte přibalit také přípravky na střevní potíže. Na dovolené však hlavně nezapomínejte na známou cestovatelskou radu: Přiveďte k varu, oloupejte, omyjte, nebo na to raději zapomeňte!
Zdroj: TZ Smecta
