Pohyb je nečekaný pomocník v boji proti depresi

Zdraví, 5. 6. 2020

Foto: Shutterstock

Deprese si nevybírá. Přepadává mladší i starší ročníky, naplno udeří v kterémkoli ročním období. Její oběti pociťují beznaděj, smutek i nedostatek motivace. Tady bývá každá rada drahá. I když jedna velmi účinná je zdarma.

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace počet lidí trpících depresí rok od roku stoupá. Co se týče tuzemských statistik, je známo, že lidově zvaná „depka“ patří k dennímu chlebu asi 700 tisíc Čechů, přičemž noví a noví pacienti stále přibývají. Deprese se léčí antidepresivy, často v kombinaci s psychoterapií. Existuje však i jiný způsob, jak tento závažný zdravotní stav doprovázený melancholií zkrotit. A možná, že vás i překvapí. Věřte nebo ne, ale stačí se trochu víc rozhýbat.

Do boje!

Vědci z bostonské výukové nemocnice Massachusetts General Hospital totiž tvrdí, že cvičení je skvělé nejen pro fyzickou pohodu, ale zvlášť tu psychickou. Ač se to možná zdá být trochu odvážné, tak článek, který se objevil v časopise Deprese a úzkost, jasně ukazuje, že pohybová aktivita může pozitivně ovlivnit riziko deprese. A to i v případě, že k ní někteří jedinci tíhnou vinou genetického rizika. Výzkumníci přitom sledovali dva miliony elektronických zdravotních záznamů. Našli tak pacienty, u nichž předpokládali rozvoj depresivních stavů. A to se jako dá? No jistě. S pomocí čísel!

Nečekaná (a skvělá) prevence i léčba

Výzkumníci vypočítali skóre genetického rizika pro každého účastníka. (To zahrnovalo kombinování informací v celém genomu člověka. Z těchto informací se dá vyčíslit genetické riziko rozvoje deprese.) Bylo tak hned jasné, kdo ze zúčastněných bude v příštích dvou letech diagnostikován. Osm tisíc jedinců „s předpokladem“ pak dostalo od jedné z autorek studie Karmel Choi jasný úkol. Cvičte, vážení, a to každý den!

Vhodné aktivity

Konkrétně 35 minut fyzické aktivity denně podle všeho mírní příznaky depresivních stavů i u těch postižených, kteří v rámci tohoto experimentu měli „našlápnuto“ k potížím o něco víc než ti ostatní. Ve skutečnosti vědci zjistili, že co týden pohybu, to snížení rizika další depresivní epizody o celých 17 %.

Konkrétně se doporučuje cvičení s vysokou intenzitou, jako je aerobní pohyb nebo používání cvičebních strojů. Vhodná je však i aktivita s intenzitou nízkou, tedy například jóga či strečink, což je moc dobrá zpráva, zvlášť když se deprese stává závažným problémem duševního zdraví. Pořád máte problém rozeznat ji od poměrně běžných lítostivých stavů?

Smutek versus vážnější problém

Mezi příznaky oné „depky“ patří přetrvávající smutná, úzkostná nebo „prázdná“ nálada, pocity viny a bezmoci, ale i obtížné soustředění nebo rozhodování. Člověk se obvykle cítí unaveně, může být podrážděný a ztrácí zájem o činnosti, které ho dřív uspokojovaly. Na fyzické rovině se deprese projevuje zažívacími obtížemi, křečemi, změnami chuti k jídlu či kolísající hmotností. U všech uvedených potíží by lékaři měli zdůraznit důležitost cvičení, jež evidentně dělá dobře tělu i duši.