O zeleném zákalu nemocní často nevědí, hrozí jim i oslepnutí

Zdraví, 9. 3. 2021

Foto: Shutterstock

Zelený zákal neboli glaukom sami nepoznáte. Postupné odumírání vláken zrakového nervu probíhá bez bolesti a zpočátku i bez zhoršeného vidění, proto o své nemoci až 50 % pacientů nic netuší. A právě v tom spočívá nebezpečí oční choroby, která může skončit i slepotou! Odhalit závažnou nemoc ovšem dokáže specializované vyšetření. Nechte si zkontrolovat zrak během Světového týdne glaukomu.

Tichý zloděj zraku.“ Tak se často přezdívá zákeřnému onemocnění, které bylo v České republice v roce 2018 léčeno u celkem 384 406 pacientů. Počet lidí zasažených zeleným zákalem přitom stoupá. Zatímco v roce 2010 trpělo glaukomem 60 milionů lidí na světě, v roce 2020 činí odhad 76 milionů a prognózy pro rok 2040 hovoří dokonce o 111 milionech nemocných!

Bez příznaků?

Udává se, že s glaukomem se léčí 1 až 5 % lidí. Bohužel u části populace není zelený zákal rozpoznán, a tudíž ani léčen. Přitom neléčené glaukomové onemocnění je celosvětově druhou nejčastější příčinou slepoty.

Na počátku potíží stojí zvýšený nitrooční tlak, který postižený člověk nijak nepociťuje. Normální nitrooční tlak (od 10 do 20 mm Hg) je důležitý pro správnou funkci oka a pro zachování dobrého vidění. Pokud je vysoký, hrozí riziko postupného odumírání vláken zrakového nervu, jež přenášejí zrakové informace ze sítnice do mozku.

V případě jejich poškození dochází k částečné nebo dokonce úplné ztrátě zraku – a navíc je tento stav nevratný. Slepotou způsobenou následky této oční choroby trpí v současnosti až 4,5 milionu lidí na světě.

Týkat se může každého

Vznik glaukomu výrazně ovlivňuje genetika, proto pokud se v rodině toto onemocnění již vyskytlo, buďte zvláště ostražití. Až polovina nemocných má alespoň jednoho rodiče postiženého zeleným zákalem.

Rozvoj zeleného zákalu může ovlivnit nejen dědičnost, více ohroženi jsou jím také diabetici,“ vysvětluje MUDr. Eva Jerhotová, Ph.D., z oční kliniky. Podstatným rizikovým faktorem je též přibývající věk; glaukomem trpí nejčastěji lidé nad 65 let. Často se ovšem objevuje i u lidí ve věku 40–50 let. A bylo by mylné se domnívat, že mladší populace se onemocnění netýká.

„Pravda je taková, že glaukom se může objevit i u dětí. Jedná se často o vrozené formy onemocnění, mnohdy s genetickým podkladem. Ale i mladí dospělí mohou mít určité formy glaukomu – například glaukom pigmentový, kdy průměrný věk v době diagnózy bývá okolo 30 let,“ uvádí MUDr. Marek Fichtl, prezident České glaukomové společnosti.

Nepodceňte prevenci

Pokud člověk postižený glaukomem pozoruje zhoršené vidění, jedná se již o pozdní příznak nemoci. V této fázi je už nevratně poškozeno více než 40 % vláken zrakového nervu. Navíc i pacient s výrazně pokročilým zúžením zorného pole může mít dobrou centrální zrakovou ostrost, takže si problému sám nevšimne.

„Bohužel se glaukom může rozvíjet bez příznaků a než se onemocnění diagnostikuje, mohou se rozvinout změny zrakového nervu a zorného pole,“ upozorňuje MUDr. Fichtl. Jakmile dojde ke zmíněným změnám, nelze stav již vrátit zpět, proto je velmi důležité zachytit onemocnění včas. Stěžejním pilířem prevence glaukomu tedy zůstávají pravidelné prohlídky u očního lékaře.

Každý člověk starší čtyřiceti let by měl absolvovat jednou za rok preventivní vyšetření, zvláště pokud se glaukom vyskytuje v rodině,“ doporučuje doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka oční kliniky, a apeluje: „Důležité je podstoupit důkladné oční vyšetření včetně provedení moderních zobrazovacích metod zrakového nervu.“ Jeho součástí je vyšetření stavu oka přístrojem zvaným OCT (optická koherenční tomografie). Ten poskytuje lékařům podrobné informace o stavu sítnice a zrakového nervu.

Co s ním?

Ačkoliv glaukom stále patří mezi nevyléčitelné choroby, díky moderní medicíně lze zhoršování nemoci zpomalit a tím prodloužit pacientům kvalitu života – i proto je důležité přijít k očnímu lékaři včas. Nejběžnější léčbou glaukomu je pravidelné kapání očních kapek či kombinace různých kapek.

V případě, že není tento způsob léčby efektivní, lze přistoupit k laserové či chirurgické operaci oka. Tím dojde ke snížení nitroočního tlaku na takovou hodnotu, která nebude vyvolávat další poškození zrakového nervu. Právě snaha předejít poškození zraku či dokonce oslepnutí je i cílem Světového týdne glaukomu…

Věděli jste, že…

glaukomové onemocnění má řadu forem! Nejčastěji se jedná o primární glaukom s otevřeným úhlem, kdy nitrooční tekutina volně protéká zornicí do přední oční komory a dále do takzvaného komorového úhlu tvořeného duhovkou a rohovkou.

…u angulárního glaukomu dochází k nalehnutí duhovky na rohovku a tím k uzávěru komorového úhlu (angulus = latinky úhel – odtud angulární glaukom). Nitrooční tekutina nemůže protékat k odtokovým cestám, hromadí se v oku a její tlak prudce stoupá. Tento stav může vyústit až v akutní glaukomový záchvat doprovázený mlhavým viděním a prudkou bolestí, která může vyvolávat nevolnost. Glaukomový záchvat vyžaduje okamžitý zásah lékaře a laserový či chirurgický operační zákrok, který zabrání vzniku dalších záchvatů.

traumatický sekundární glaukom může vzniknout jako následek po těžkých tupých poraněních oka (např. míčem, sněhovou koulí, zátkou od šampaňského). Při nich dojde ke zhmoždění tkání uvnitř oka. S hojením je spojené jizvení, které může vyvolat glaukom.

glaukom nemůže zhoršit ani vyvolat čtení, ruční práce, sledování televize, práce s počítačem ani jiné zatěžování očí.