Zdraví, 19. 1. 2023

Foto: Shutterstock

Snad každý z nás někdy zažil, že ho po dlouhém hledění do monitoru pálí oči a má pocit, jako by mu za víčky uvízlo zrnko písku. Pokud vás však tyto obtíže pronásledují často, neměli byste nad nimi mávnout rukou nebo je řešit neustálým kapáním umělých slz. Může jít o syndrom suchého oka. A závažnost situace dokáže posoudit jen oftalmolog, který zároveň nabídne i vhodnou léčbu.

Přidat na Seznam.cz

Už vám nic neunikne!
Přidejte si web na hlavní stránku Seznam.cz.

Doba nám přináší neustálé hledění do monitorů a displejů, což se může pojit i s mnohými zdravotními neduhy. Patří mezi ně také pálení a řezání očí, jejich únava a zčervenání, které mohou být provázeny dalšími problémy, jako je občasné rozmazané vidění, oteklá víčka, jejich svrbění či pocit, že v nich dře zrnko písku. Takové projevy byste neměli podceňovat, protože syndrom suchého oka patří k nepříjemným oftalmologickým obtížím, které znepříjemňují každodenní život stále většímu počtu lidí.

Slzy nad zlato

Řada lidí si myslí, že slzy jsou tvořeny pouze vodou. Ve skutečnosti se ovšem skládají ze tří hlavních složek: tuku (oleje), hlenu a vody. Netryskají nám pouze ve chvíli, kdy jsme smutní a pláčeme. Ve skutečnosti mají důležitý úkol – neustále zvlhčovat povrch oka.

„Slzy se rozmrkávají po oku a je to zcela zásadní pro pohodlí očí. V okamžiku, kdy se soustředíme na práci do blízka – třeba čtení knihy, nebo velmi intenzivně pracujeme s počítačem, mrkat zapomeneme,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová, primářka soukromé oční kliniky v Praze, proč při hledění do monitoru, tabletu, nebo mobilu, může docházet k nepříjemným potížím.

Zapomenuté mrkání

Svaly, ovládající oči, jsou nejaktivnější ze všech svalů v těle, jedno mrknutí obvykle trvá 100 až 150 milisekund a je možné mrknout až pětkrát za sekundu! Průměrně však oči mrkají 17krát za minutu, 14280krát denně a 5,2milonkrát za rok. Když ale mluvíte, mrkáte rychleji, než když čtete nebo pracujete s počítačem. Pak člověk mrkat „zapomíná“, což způsobuje rychlejší únavu a namáhání očí.

Při jejich vysychání pak může dojít až ke vzniku drobných poškození na povrchu oka, objevit se zánět rohovky a spojivky. Paradoxem je, že právě suché oko se může projevovat nadměrným slzením, které je vyvoláno zhoršenou kvalitou slzného filmu. Ten oko nedostatečně chrání, dochází k jeho podráždění – a o to víc potom slzíte.

Komu syndrom hrozí

Přirozenou tvorbu slzného filmu nenarušuje pouze hledění do elektronických zařízení. Neblahý vliv na ni má také klimatizace, vítr, pobyt v přetopené místnosti, prašném, suchém či zakouřeném prostředí… Svou roli hraje ovšem také stres a u žen menopauza, vyznačující se výkyvem hormonů, které mají vliv na celou řadu tělesných změn, včetně vysychání očí. Problémy mohou způsobit i některá onemocnění, jako jsou cukrovka, zánět očí, infekce, alergie, autoimunitní onemocnění… Vliv má rovněž užívání některých léků, dlouhodobé používání očních kapek, ale také nevhodné dioptrie nebo nošení kontaktních čoček.

Někdy se toto onemocnění také objevuje u lidí s různými vrozenými či získanými anomáliemi očních víček. Zajímavé je též zjištění, že v době pandemie Covid-19 přibývá problémů se suchým okem kvůli nesprávně nasazeným ochranným pomůckám, které brání přenosu koronaviru. Jestliže však horní okraj roušky či respirátoru nepřiléhá pod očima těsně ke kůži, vydechovaný vzduch pak míří přímo k povrchu očí. Následkem toho se narušuje slzný film a tím pádem se rozvinou obtíže související se syndromem suchého oka.

Pozor na čočky

Pocit suchých očí dobře zná i mnoho uživatelů kontaktních čoček, jelikož po jejich aplikaci není slzný film rozprostřen po povrchu celého oka. Porušení filmu se pak může projevovat právě pálením, svěděním či zarudnutím. Navíc aplikace zvlhčujících očních kapek, které obnovují vlhkost v oku, je s kontaktními čočkami komplikovaná.

„Já osobně jsem odpůrce kontaktních čoček, protože lidé si neuvědomují, jak je to rizikové a nebezpečné,“ varuje oftalmoložka Lucie Valešová a doplňuje, že pro lidi s dioptriemi je nejlepším řešením podstoupení laserové operace, která během chvilky dokáže bezbolestně zbavit krátkozrakosti, dalekozrakosti i astigmatismu.

Svěřte se odborníkům

Mnozí lidé potíže se suchým okem řeší nákupem volně prodejných očních kapek v lékárně, tím však pouze „hasí požár“ v podobě následků, ale takříkajíc zametají pod koberec příčinu potíží. Proto pokud i vy trpíte uvedenými obtížemi, měli byste vyhledat očního lékaře a nechat si zkontrolovat zrak, abyste se ujistili, že máte správnou korekci dioptrií. Zároveň lze u oftalmologa podstoupit speciální test – analýzu slzného filmu.

Podle výsledku lékaři pacientovi doporučí řešení. Tím mohou být umělé slzy, oční gel nebo ucpávky slzných kanálků – dle závažnosti a také dle preferencí pacienta,“ uvádí doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka soukromé oční kliniky v Brně, a dodává, že k tomuto účelu využívají na klinice nejmodernější model Keratograf 5M. Přístroj je vybaven speciálním softwarem TF-Scan, který dokonale zanalyzuje slzný film oka a napomůže tak určit lékaři správnou léčbu obtíží.

Laser v hlavní roli

Abyste potíže minimalizovali, je důležitá správná hygiena očních víček, zmírnění stresu, úprava  podmínek okolního prostředí, ale i zdravý životní styl s dostatkem pohybu na čerstvém vzduchu a správným pitným režimem. Někdy však ani to nestačí a oči i přes úpravu denního režimu pálí dál… Moderní medicína naštěstí umožňuje zbavit se syndromu suchého oka trvale a to díky implantaci takzvaných plugů. Jedná se o ucpávky slzných kanálků, které se zavádějí speciální pinzetou v lokálním znecitlivění během rychlého a bezbolestného ambulantního zákroku.

Implantovaný plug v kanálku následně zvětší svůj objem a vytvoří jakousi zátku. Díky tomu se v oku udržuje vyšší vlhkost tam, kde je to zapotřebí, vysvětluje princip fungování docentka Skorkovská. Po zavedení ucpávek slzných kanálků mohou i pacienti trpící syndromem suchého oka bez obav podstoupit laserovou refrakční operaci. Syndrom suchého oka je totiž často diagnostikován právě při předoperačním vyšetření před laserovým zákrokem.

Zdroj: TZ NeoVize

Štítky: oči , zrak

Autor článku: Petra Chmelová