Když vás chytnou záda: Kdy spoléhat na léky a kdy vyrazit k lékaři?

Zdraví, 24. 1. 2022

Foto: Shutterstock

Týdny prosezené na gauči u televize chtějí někteří z nás kompenzovat během, návštěvou fitcentra, víkendem lyžování na horách... Výsledek může být ve všech případech stejný: bolest zad nebo svalů, která nás upozorňuje na to, že opravdu nic se nemá přehánět. Jak bolestem předcházet nebo je zmírnit, radí odborná konzultantka a lékárnice PharmDr. Ivana Lánová.

Přidat na Seznam.cz

Už vám nic neunikne!
Přidejte si web na hlavní stránku Seznam.cz.

 

Proč zrovna já?

Nejčastěji je důvodem vzniku bolesti zad nadměrná svalová námaha při sportu či práci. Ve svalech se nahromadí kyselina mléčná nebo vzniknou ve svalových vláknech mikrotrhliny způsobené přetížením. Bolest svalů po cvičení se objeví do 24–48 hodin, svaly jsou ztuhlé a každý pohyb vnímáte jako bolestivý,“ vysvětluje PharmDr. Ivana Lánová.

Dalšími důvody bolesti svalů mohou být také špatné držení těla, nesprávné pohybové návyky, sedavý způsob života nebo stres. Bolest zad se může projevit mnoha způsoby – od prosté bolesti svalů přes bolesti ostré a bodavé až po takovou, která vám znemožňuje se pohnout. Během života se téměř každý z nás s bolestí zad alespoň jednou setká. Bolest zad může provázet i bolestivou menstruaci či záněty močových cest. Dokonce i infarkt myokardu se projevuje bolestí za hrudní kostí, která může vystřelovat. Vždy je tedy důležité znát příčinu bolesti a bolest jako varovný signál nepodceňovat.

Celý den na židli

Bolest zad nemusí vycházet pouze z přílišného sportování, velmi často je způsobena naopak nedostatkem pohybu nebo sedavým zaměstnáním.

Při sezení dochází k jednostrannému přetěžování určitých skupin svalů nebo naopak jejich ochabování,“ vysvětluje Ivana Lánová a pokračuje: „Bez pravidelného pohybu se tento rozdíl prohlubuje, a dochází tak k zmíněným bolestem zad.“

Jak tedy problémům předcházet? Při práci u stolu buďte vzpřímení, opírejte se lopatkami o opěrku židle, ramena tlačte dolů k zemi a snažte se neopírat o stůl předloktím. Klasickou židli vyměňte za balonovou. Sezení na takové židli nutí ke správnému držení středu těla, a tedy ke vzpřímenému sedu. Tělo je nuceno neustále udržovat rovnováhu, přičemž se zapojují hluboké svaly. Správný způsob sezení může eliminovat nejen bolest zad, ale i stres nebo migrény.

Prevence je základ

Pokud chcete bolestem zad i předcházet, a nejen je léčit, posilujte pravidelně zádové svaly a střed těla. Pro posílení hluboce uložených svalových skupin se doporučuje cvičení jógy či pilates. Vaše záda ale ocení i obyčejné chození nebo plavání.

„Před prvním sportováním je po zimě rozumné nasadit rekreační tempo, které můžete postupně navyšovat,“ doporučuje Ivana Lánová a pokračuje: „Určitě nezapomeňte na řádné protažení a zahřátí těla svižným, ale ne příliš fyzicky náročným pohybem.“

Přestože je pohyb důležitý, pozornost bychom měli věnovat i správnému držení těla při chůzi i sezení, kvalitní matraci nebo si čas od času dopřát relaxaci v podobě masáže zad.

Kdy vyrazit k lékaři

Důležité je vyloučit okolnosti, které mohou bolest vyvolat, tedy nadměrnou zátěž, jednostranné přetěžování, dlouhé stání nebo sezení. Po zmírnění bolestí by se měl pacient brzy zapojit do běžných denních aktivit. Doporučuje se nejen posilování ochablých svalů, pravidelné cvičení, ale též snížení případné nadváhy.

„Pokud ale bolesti trvají déle než 2-4 týdny, obtíže neustupují a ani po léčbě se nezmírňují, dále pokud se jedná o pacienta mladšího než 20 let nebo staršího než 50 let nebo pokud bolest vyzařuje do končetin a prstů či dochází ke zhoršení chůze, je nutné vyhledat lékaře,“ zakončuje Lánová.

Pomoc z lékárny

Běžné bolesti zad se dá předcházet správným držením těla či cvičením. Pro případ, že nás bolest nečekaně přepadne, je vhodné mít v domácí lékárničce léky tišící bolest, např. s obsahem paracetamolu, ibuprofenu, naproxenu či diklofenaku.

„Účinné látky v tabletách se přes trávicí trakt dostanou do krevního oběhu, a působí tak v celém těle. Při výběru konkrétního přípravku nezapomeňte na vaše pravidelně užívané léky a či onemocnění a sdělte je lékárníkovi. Ten pohlídá případné lékové interakce a poradí vám se správnou volbou,“ upozorňuje Ivana Lánová.

V poslední době si mnoho pacientů oblíbilo různé náplasti. Jejich výhodou je poměrně dlouhý účinek, který bývá až 12 hodin, snadná aplikace a působení přímo v místě bolesti. „Pokud máte při akutní bolesti obavy z lékových interakcí, lokální úleva v podobě náplastí je určitě skvělá volba,“ radí Ivana Lánová.

Volně prodejné náplasti mohou obsahovat ibuprofen nebo diklofenak. Konopné náplasti se vyrábějí ve variantě hřejivé či chladivé. Kapsaicinové náplasti obsahují výtažky z papriček a způsobují prokrvení a zahřátí, což zmírňuje bolest. Relaxaci a úlevu od bolesti mohou přinést i hřejivé náplasti na bázi železa a aktivního uhlí, které se aktivují vzdušným kyslíkem po vyjmutí z obalu. Existují i náplasti obsahující mikroskopické krystaly čistého křemíku, které piezoelektrickým jevem ruší přenos nervového signálu bolesti do mozku, a tak mírní pocit bolesti. K opakovanému použití ke zmírnění bolesti lze použít i elektroterapeutické dobíjecí náplasti. Bolavá místa můžete lokálně ošetřit také různými gely, krémy či mastmi, použít lze i bylinné přípravky obsahující kostival nebo konopný olej.

Zdroj: TZ Benu


Zobrazit diskuzi ke článku