Jak poznat, kdy kvůli bolesti v krku vyrazit k lékaři

Probudili jste se ráno s nepříjemnou bolestí v krku a zarudlou sliznicí? Nepanikařte! Nemusí jít hned o angínu. Shodné příznaky má i zánět hltanu nebo jiná viróza. Ačkoli jsou na počátku symptomy shodné, přece jen se v něčem liší.

Obyčejná bolest v krku je viróza, se kterou se tělo za pár dní popere, ale angína může mít i závažné následky. Jaký je mezi nimi rozdíl a jak se s nimi vypořádat?

Virus, nebo bakterie?

Základní rozdíl je v původu onemocnění. Zatímco zánět hltanu neboli faryngitida je virového původu, původcem angíny jsou nejčastěji bakterie rodu Streptococcus či Staphylococcus.

Důležité je vědět, že na většinu viróz nezabírají antibiotika, a tak je léčba pomocí nich u faryngitidy zcela zbytečná. Naproti tomu u angíny jsou antibiotika zapotřebí.

Jak se projevují

Mezi další rozdíly patří následný průběh. Prvotní příznaky jsou sice shodné, ale u angíny dochází navíc k otokům mandlí, které jsou často pokryté bílými flíčky, únavě, bolestem hlavy a kloubů, nezřídka se přidá také horečka, zvětšené mízní uzliny, silný kašel a nepříjemný dech.

Angína je velmi nakažlivá, šíří se kapénkovou infekcí a objevuje se zejména v období větších klimatických změn.

Na bolest v krku a faryngitidu pomůže ideálně klid na lůžku, zvýšený příjem tekutin a také některé zdravotnické prostředky. V lékárně najdete i takové, jež jsou speciálně určeny na faryngitidu a pomohou vám tak ulevit od bolesti a chrání hrdlo před podrážděním a vysycháním.

Kdy se hodí antibiotika

Při prvních příznacích není nutné chodit k lékaři a dožadovat se antibiotik. Vyčkejte alespoň 48 hodin, a pokud se vám další symptomy neobjeví, půjde pravděpodobně pouze o faryngitidu. Nerozvážné nasazení antibiotik pouze zatíží váš organismus a na virózy stejně nepomůže.

Pokud však máte všechny příznaky angíny a nemoc podceníte, může vám hrozit revmatická horečka, ledvinové obtíže nebo jiné nemoci. V případě, že se u vás objeví horečka, nateklé mandle nebo další příznaky, neprodleně navštivte svého praktického lékaře. Ten by měl provést výtěr z krku a odebrat krev, z níž lze pomocí sedimentace zjistit, v jakém rozsahu je zánět v těle rozšířen.

Při podezření na streptokokovou infekci vám pak lékař nasadí antibiotika, která je nutné dobrat do konce dle předepsaného dávkování, a to i v případě, že se vám po pár dnech bude zdát, že jste naprosto v pořádku. Po dobrání antibiotik by měla být znovu provedena kontrola a vyšetřen krevní obraz.

Autor článku: Ivana Koutná