Chyby, kvůli kterým vás po cvičení bolí celé tělo

Zdraví, 6. 7. 2020

Foto: Shutterstock

Často chodí lidé svědomitě cvičit, ale druhý den je bolí nepřiměřeně záda, nohy, ruce… Kromě poctivého cvičení to může i znamenat, že se dopouštějí chyb, které vedou k bolestem pohybového aparátu.

V obecné rovině je možné říci, že za nejčastější chyby lze asi považovat špatnou techniku při cvičení, nerovnoměrné či přílišné zatěžování pohybového aparátu a špatnou kompenzaci zatížení. Chybou také může být velké silové cvičení. Především pak u žen. Pokud se nejedná o sportovní či záměrně silový trénink u jedinců, kteří se postupně cvičením adaptovali na vyšší formy zátěže, nemělo by se při běžném cvičení s cílem udržování či postupného zvyšování fyzické kondice využívat přílišné zátěže. Naopak je vhodné použití nižší zátěže s důrazem na správnou techniku a provedení cviku, tak aby docházelo k aerobnímu rozvoji a posílení cílené svalové skupiny.

Jaká zranění se objevují nejčastěji

„Záleží na dané pohybové aktivitě. Z akutních by se pravděpodobně jednalo o přetížení, až možné ruptury svalovazivových struktur. Při dlouhodobé, nerovnoměrné, nekompenzované či přespříliš vysoké zátěži může dojít k chronologickým problémům a výraznějším svalovým dysbalancím, až k následným dalším možným poruchám pohybového ústrojí. Hlavním projevem všech těchto skutečností bude bolest pohybového aparátu a další kumulování obtíží,“ říká primářka MUDr. Michaela Tomanová.

Protahování: Ano, nebo ne?

Před každou pohybovou činností, která bude výrazněji zatěžovat naše tělo, je důležité se rozcvičit, abychom se připravili na danou aktivitu. Neméně důležité je zařadit určitý druh kompenzace zátěže i po cvičení. Oboje by mělo být nedílnou součástí každé naší návštěvy ve fitness centru. I při absenci třeba pouze jednoho tohoto komponentu se vystavujeme nebezpečí různých svalovazivových zranění.

Jak správně dýchat

Špatné dýchání během cvičení je jedna z častých chyb, které se lidé dopouštějí. Asi tou nejzákladnější, se kterou se můžeme setkat, je, že lidé při námaze zadržují dech. To je zcela jistě špatně, neboť v tomto případě nedochází ke správnému okysličování svalstva a snižuje se tak jeho výkonnost. Správná technika je poté vždy podmíněna typem cvičení. U běhu a podobných činností je především důležité udržovat pravidelný rytmus, primárně se snažíme nadechovat nosem a ústy současně a vydechovat ústy. U posilování lze užít zjednodušenou poučku, že při větší zátěži vydechujeme, při uvolnění nadechujeme.

Co když máte nadváhu

Jedinci, kteří mají problémy s nadváhou, by se měli primárně věnovat aerobnímu tréninku s intenzitou odpovídající jejich fyzické kondici. Obvykle tedy s nízkou nebo střední, naopak časově však může být pohyb dlouhodobější a kontinuální (30 min až 90 min dle úrovně jedince).

Vyjma běžné chůze by se předně mělo jednat o aktivity, u kterých je možné odlehčení dolních končetin, jako jsou nordicwalking, jízda na kole či plavání. V posilovnách by poté mohly být využívány aerobní přístroje typu eliptický trenažér, veslovací trenažér nebo rotoped.

Jak často se vlastně hýbat?

Důležité je vycházet z fyzické úrovně konkrétního jedince. Pokud jsme zvyklí na pohyb a pravidelně vykonáváme pohybovou aktivitu, zakomponovat do takového stereotypu návštěvu posilovny je možné i vícekrát týdně. Nedoporučuje se ale rozhodně každý den, svaly si potřebují odpočinout. Naopak pokud naší náplní posledních pár let bylo především sledování televize z gauče, není možné z ničeho nic začít chodit každý den do fitness centra. To by s velkou pravděpodobností náš organismus nezvládl a dal nám najevo, že se nejedná o dobrý nápad.

Pokud opravdu začínáme nebo se po delší odmlce vracíme k pohybové aktivitě, je nutné začleňovat zátěž postupně, jak v otázce frekvence, tak i intenzity a objemu. Pro úplný začátek lze doporučit i např. dva dny v týdnu s rovnoměrným zatížením organizmu. Po adaptaci můžeme postupně zátěž zvyšovat.