Proč dát před klasickou moukou přednost špaldě

Z přírody, 21. 11. 2020
Špalda je původní druh obilí, které se vyvinulo z jednozrnné pšenice. Její výjimečnost si uvědomovali už staří Egypťané, Keltové i Germáni. V Evropě se začala pěstovat cca před 8000 lety. Pro svou odolnost vůči škůdcům, chorobám i klimatickým podmínkám je ideální plodinou využívanou v ekologickém zemědělství.
Vláknina i bílkoviny
Špalda je přímo nabitá vitamíny, minerály a stopovými prvky (např. vitamíny skupiny B, také A a E, draslík, hořčík, zinek). Oproti obyčejné pšenici obsahuje také hodnotné bílkoviny, prospěšné tuky a vlákninu, důležitou pro naši střevní mikroflóru.
I z toho důvodu byla využívána např. ve středověkém léčitelství nebo v čínské medicíně.
„Špaldu můžeme v její původní, ryzí a divoké podobě s trochou nadsázky označit za léčivé obilí,“ říká expertka na přirozenou stravu Barbora Hernychová. „Je výborně stravitelná a obsahuje kompletní složení živin, které jsou v této podobě naším organizmem maximálně využitelné,“ dodává. Zajímavostí je, že lepek špaldy je mnohem lépe stravitelný, než je tomu u klasické pšenice. Proto mnozí z těch, kteří nesnesou pšeničný lepek, nemají se špaldou potíže.
Do pečiva i polévky
Špaldová mouka najde využití v pečivu, polévkách i omáčkách. Ze špaldy se vyrábí také bulgur, krupice, těstoviny, chléb, sušenky nebo nápoje. Špaldová kaše je lehce stravitelná a nezahleňuje.
Milovníci kávy mohou vyzkoušet i její špaldovou variantu, která je samozřejmě bez kofeinu.
Není špalda jako špalda
Oblíbenost špaldy v posledních letech však s sebou přináší také negativní důsledky – šlechtí se levnější „pološpalda“, případně se špalda míchá s pšenicí. Produkty jsou pak sice o něco levnější, ale za cenu klamání spotřebitelů.
Mohlo by se vám líbit
Jak se jednotlivá znamení nejlépe zbaví stresu
26. 2. 2021
Jak vám červená cibule pomůže ke krásným vlasům
26. 2. 2021
Mýty o mléce, kterým stále ještě věříme
25. 2. 2021
Příznaky roztroušené sklerózy a možnosti léčby
25. 2. 2021