Jak dlouho trvá mozku, než si vytvoří závislost na cukru

Výživa, 8. 11. 2020

Foto: Shutterstock

Sladká jídla jsou neodolatelná. Kdykoliv se naučíme něco nového nebo zažijeme příjemnou chvíli, aktivuje se systém odměn našeho mozku. Cukr je návykový. Lhůta, za kterou doslova ošálí mozek a vytvoří závislost, je přitom dost krátká. Uhodnete, kolik dní mu stačí?

S pomocí přírodních mozkových chemikálií spolu několik mozkových oblastí komunikuje proto, aby se jedinec mohl učit, nebo opakovat chování, jež zlepšuje znalosti a podporuje pohodu a dobrou náladu. V těchto procesech cukr hraje zásadní roli. Že ho někteří přirovnávají k návykovým drogám? Přehnané to rozhodně není!

Nový výzkum na prasatech ukazuje, že příjem cukru ovlivňuje centrum odměn podobným způsobem jako třeba pervitin. Mozek, okouzlený vším tím krásným, chce příjemné chvíle neustále opakovat. Na to poukazuje Michael Winterdahl, docent klinického lékařství na dánské Aarhuské univerzitě, jenž své poznatky publikoval v časopise Scientific Reports.

„Velké změny“ již po 12 dnech

Michael Winterdahl a jeho tým analyzoval účinky příjmu cukru na sedmi prasnicích. Prasatům bylo umožněno mít přístup k roztoku sacharózy po dobu 1 hodiny ve 12 po sobě jdoucích dnech. Vědci souběžně s tím skenovali mozek zvířat.

„Po pouhých 12 dnech příjmu cukru jsme mohli vidět hlavní změny v dopaminovém a opioidním systému mozku,“ uvádí Winterdahl. „Ve skutečnosti byl opioidní systém, což je ta část mozkové chemie, která je spojena s pohodou a potěšením, aktivován již po první dávce cukru,“ dodává hlavní autor studie.

Proměna v někoho jiného

Výzkumníci proto upozorňují, že „potraviny s vysokým obsahem sacharózy ovlivňují obvody odměňování mozku způsobem podobným těm, které byly pozorovány při konzumaci návykových látek“. Schopnost učit se, nebo sociální interakce, kvůli cukru ustupují do pozadí, což je jev, který se s nejvyšší pravděpodobností objevuje i u člověka. (Sociální interakce znamená vzájemné působení jednoho subjektu na druhý.)

„Prase je dobrou alternativou pro výzkum, protože jeho mozek je složitější než ten u hlodavce. Ve skutečnosti je dostatečně velký pro zobrazení hlubokých mozkových struktur a dá se tedy sledovat s pomocí skenerů lidského mozku,“ uzavírá Michael Winterdahl. Co se týče příjmu cukru, tak problémem současné stravy jsou zejména cukry přidávané do nápojů a potravin. Lidé tak často nevědomky konzumují jeho nadbytečné množství.