Co se vyplatí vědět, než se rozhodnete přestat jíst maso

Výživa, 18. 1. 2021
Veganství a vegetariánství jsou často obklopena mnoha mýty. Ačkoli se může zdát, že je veganství pouze aktuálním módním trendem, některé zdravotní výhody jsou už vědecky potvrzené a nezpochybnitelné. Jak to s tímto způsobem stravování tedy opravdu je?
„Maso a další živočišné výrobky patří do českého jídelníčku naprosto běžně, lidé se v jejich konzumaci neomezují. Stačí přitom, aby maso vyřadili například na dva dny v týdnu, a prospějí tak svému zdraví i životnímu prostředí,“ říká nutriční terapeutka Blanka Procházková.
Vegetarián versus vegan
Lidé si často pletou samotný pojem veganství a vegetariánství. Mnohdy bývají výrobky označovány za veganské, ačkoli jsou vlastně pouze vegetariánské. Zatímco vegetariáni odmítají pouze maso, vegani nejedí jakékoliv živočišné produkty, tady například mléko, máslo, vajíčka nebo sýry.
K veganství i vegetariánství přistupují lidé z mnoha rozličných důvodů. Etický aspekt je asi nejčastějším podnětem pro to stát se vegetariánem či veganem. Soucit se zvířaty, která jsou zpracovávána jak na maso, tak i na kůži a další produkty, bývá zásadní motivací.
„Mnozí se pro tento životní styl rozhodnou ze zdravotního hlediska. Je vědecky podložené, že rostlinná strava má pozitivní vliv na imunitu, srdce a kardiovaskulární systém. Může být prevencí proti infarktům a srdečním onemocněním. Většinou také obsahuje více vlákniny, proto lidské tělo začne zdravěji a lépe trávit,“ vysvětluje nutriční specialistka, která ale upozorňuje, že je vždy důležité i v těchto případech zachovávat pestrý jídelníček a přijímat dostatek bílkovin.
Dopad na životní prostředí
Zajímavá jsou i čísla, která ukazují dopad veganství a vegetariánství na životní prostředí. Živočišná produkce využívá přibližně 30 % z celkové plochy pevnin na planetě. Samotná výroba, zpracování i distribuce potravin je velmi energeticky náročná.
Spalování fosilních paliv a tvorba skleníkových plynů – to jsou hlavní důsledky živočišné produkce, která má zásadní negativní vliv na životní prostředí. Chov zvířat také způsobuje vysoké hladiny metanu v ovzduší, který má až 23x horší vliv na životní prostředí než oxid uhličitý.
Sledujte obsah živin
Celkově se názory na veganství a vegetariánství různí. Je samozřejmé, že tento životní styl má i několik nevýhod. Nejčastější komplikací nesprávně složeného vegetariánského i veganského jídelníčku je chudokrevnost.
„Příčinou může být nedostatek železa, které je z potravin nejlépe využíváno z masa. Další běžná příčina zejména u veganů je nedostatek vitaminu B 12, který v rostlinné stravě úplně chybí. Kromě chudokrevnosti může dlouhodobý nedostatek způsobit i onemocnění nervové soustavy, je proto nutné jej doplňovat výživovými doplňky,“ upozorňuje Procházková.
Dále je důležité hlídat si dostatečný přísun bílkovin. Živočišné bílkoviny (z masa, vajec, mléka) jsou v lidském organismu lépe využívány než rostlinné.
„Vegani, kteří zcela vylučují živočišné potraviny, musejí přijímat rostlinných bílkovin více a nejlépe jejich zdroje vzájemně kombinovat. Nejlépe jíst luštěniny i obiloviny v jednom dni. Jejich bílkoviny se vzájemně doplní a využitelnost se přiblíží těm živočišným. Existují skupiny lidí, které by striktní změnu jídelníčku měly zkonzultovat s odborníkem. Například vrcholoví sportovci, těhotné a kojící ženy, staří či nemocní lidé, děti a dospívající mají velké nároky na plnohodnotný příjem všech živin. Vegetariánství a veganství je však pro zdravého člověka vhodnou alternativou či ozdravením dosavadního životního stylu,“ uzavírá Blanka Procházková.
Mohlo by se vám líbit
Nezdravé polévky, kterým je lepší se vyhnout
28. 2. 2021
Nejdůležitější podmínka pro úspěšné hubnutí
28. 2. 2021