Jak prodloužíte životnost svým šperkům

Babské rady, 25. 8. 2019

Foto: Shutterstock

Krásný šperk se stává naší součástí, a tak není divu, že se nám ho vůbec nechce sundávat. Jenže existují situace, které klenotům vyloženě škodí. Na co si dát při nošení klenotů pozor, a kdy je raději odložit, abychom se z nich mohli těšit co nejdéle.

„Některé vzácné kovy jsou náchylnější k poškození, jiné jsou naopak velmi odolné. Stříbrné šperky jsou nejměkčí a podléhají černání, které způsobuje oxidace. Také šperky z bílého, žlutého a červeného zlata můžou začít časem oxidovat, jejich povrch zešedne a zmatní. Nejodolnější je platina, která nikdy neoxiduje a zůstává stále zářivě bílá,“ vysvětluje zlatník Marek Odstrčil upozorňuje ještě na jednu zajímavost, a sice, že platina je také hypoalergická, takže se jí nemusejí bát ani lidé, kteří jinak zlaté a stříbrné šperky nosit nemohou. Zároveň doporučuje, jakým situacím se v souvislosti se šperky raději vyhnout.

Pozor na chlór

Slaná mořská voda nejenže šperkům nevadí, ale například zlatu může dodat i nový lesk. Pozor však na koupání v bazénu s chlorovanou vodou anebo v termálních pramenech, kde zlato i stříbro černá. Také kameny organického původu, jako jsou perly, korály nebo tyrkysy, raději před vstupem do bazénu odložte. Jsou choulostivé a chlor i různé chemické sloučeniny by je mohly poškodit.

Těsto nesvědčí

Při běžné přípravě jídla nemusíme například prstýnky sundávat, tedy pokud se zrovna nechystáme zadělávat těsto na knedlíky… Jakmile by se totiž těsto dostalo do šperku, nejspíš bychom je z něj jen složitě dostávali a museli ho pak nechat vyčistit ultrazvukem. Opatrní také musíme být, máme-li prsten s perlou, která by mohla reagovat změnou barvy a povrchu třeba na potřísnění octem nebo při kontaktu se zelím či červenou řepou.

Vklouzněte do rukavic

Většina pracích a čisticích prostředků obsahuje chemické látky, například chlor, které mohou především kameny organického původu poškodit. Proto je dobré zvyknout si při úklidu, ale i při ručním praní na používání klasických gumových rukavic.

Jak je to s krémy

Kosmetické krémy a emulze sice šperky vyloženě nepoškodí, ale pokud třeba pravidelně přicházejí prstýnky do styku s krémem na ruce, ztrácejí lesk a třpyt a musíme je potom častěji čistit v ultrazvuku.

A co třeba lak na vlasy – měli bychom si náušnice zakrýt, když si lakujeme vlasy?

„Spíš než jen náušnice zakrýt, doporučuji nasazovat si je do uší až po úpravě a nalakování účesu. Hlavně náušnice s perlami vysloveně trpí, protože perla zmatní a musí se znovu leštit do lesku,“ upozorňuje Ester Engelová Odstrčilová ze šperkařské firmy Esterstyl.

K tárboráku raději ne

Některé vzácné kameny, například smaragdy, mohou reagovat na vysoké změny teplot i tím, že změní barvu, nebo dokonce prasknou. Proto je lepší nenosit ani neodkládat šperky v místech, kde hrozí velký žár, jako je okolí krbu nebo třeba u táborového ohně. Pro zajímavost – v tomto směru se vyznačuje výjimečnou odolností diamant, který vydrží neporušený, i když se dostane do styku s ohněm.

Jemné a křehké perly

Perly jsou z organického materiálu – perlorodky. Proto jsou velmi choulostivé na mechanické poškrábání a působení chemických látek.

„Šperky s perlami si nasazujte až na konec make-upu, po aplikaci parfému i laku na vlasy. Aby neztratily svůj lesk a třpyt, vyžadují pravidelnou péči, která nemusí být nijak složitá. Stačí je čistit slabým roztokem jemného mýdla,“ doporučuje Ester Engelová Odstrčilová.

Utřete prach

Žádným šperkům nesvědčí pobyt v prašném prostředí. Také popel nebo písek můžou kráse klenotů ublížit. Měli bychom na to myslet pokaždé, když se rozhodneme udělat velký úklid, vyčistit kamna nebo třeba chystáme dětem pískoviště.

Se stříbrem opatrně

Běžnému opotřebení nejvíce podléhá stříbro, protože je nejměkčí, takže se snadno poškrábe, a také působením kyslíku nejdříve černá. Proto je třeba zacházet se stříbrem značně ohleduplně. Oproti tomu zlato a platina vydrží víc.

A co sport?

Pokud se chystáme do tělocvičny či sportovat v přírodě, měli bychom všechny šperky raději nechat doma, jinak jim hrozí mechanické poškození.

„Nejvíc náchylné k poškrábání jsou přírodní kameny v rozmezí tvrdosti Richterovy stupnice (od 7 do 8), jako jsou české granáty, morganity, aquamaríny nebo smaragdy. Určité nečistoty v nich (tzv. inkluze) mohou způsobit i odštípnutí kamene při nárazu. Naopak safíry a rubíny mají tvrdost 9 a jsou velmi odolné proti poškrábání a nárazu. Nejodolnější proti otěru je pak diamant, který má na Richterově stupnici tvrdost 10,“ vysvětluje rozdíly v odolnosti vzácných kamenů zlatník Marek Odstrčil.

Zdroj: TZ Esterstyl